11 C 186/2020-15 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako právní nástupce [právnická osoba] [anonymizována tři slova] podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované částku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 440 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 180 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když poslední uhradila dne [datum]. Dlužná částka tak činila na jistině 6 000 Kč a na poplatku 3 440 Kč. Ke dni [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Do data postoupení uhradila žalovaná na svůj dluh celkem 1 000 Kč, po postoupení pohledávky dále neuhradila ničeho a nadále tedy dluží na jistině částku 6 000 Kč a na poplatku 3 440 Kč. Na předžalobní upomínku žalobce nijak nereagovala. 2. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve spojení se smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uvedeného dne uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce přenechal žalované v hotovosti částku 6 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 440 Kč, to vše v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 180 Kč. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 840 Kč, přičemž úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 1 000 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částku 751,72 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částku 248,28 Kč. Dosud tedy dluží žalobci na jistině částku 6 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 3 440 Kč, které žalobce uplatňuje v tomto řízení. [příjmení] to požaduje úhradu kapitalizovaného i pokračujícího smluvního úroku a úroků z prodlení. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil s účinností k témuž dni pohledávku za žalovanou na žalobce, když tato skutečnost jí byla oznámena dopisem ze dne [datum]. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 5. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1802 a násl. téhož zákona pak byl posouzen nárok na úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky, jejichž část žalovaná v souladu se smluvními ujednáními nevrátila. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr žalovaná nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky žalobce, na nějž byla pohledávka včetně všech práv a povinností platně postoupena, a proto jí tuto povinnost, pokud jde o úhradu zbytku dluhu, uložil soud tímto rozsudkem. Současně uložil žalované zaplatit žalobcem požadované úroky z prodlení. 6. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (1 úkon právní služby 200 Kč - § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, to je celkem 1 489 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.