11 C 189/2020-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 31 192,50 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalovanému vydána karta ve smlouvě specifikovaná a poskytnut úvěrový limit až do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že bude žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky pravidelně splácet včetně úroků, avšak dostal se s úhradou splatných závazků do prodlení. Žalobkyně proto odstoupila od smlouvy. Protože žalovaný nereagoval na upomínky žalobkyně, byla mu zaslána předžalobní výzva. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Platební rozkaz byl proto zrušen. 3. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně uvedla, že s navrhovaným postupem souhlasí, a žalovaný se k věci nevyjádřil, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Smlouvou o úvěru ke kreditní kartě ze dne [datum], jejíž součástí jsou i Všeobecné obchodní podmínky a Podmínky osobních kreditních karet, žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu v částce 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky pravidelnou měsíční splátkou ve výši [číslo] vyčerpané jistiny úvěru a splatné úroky s tím, že minimální výše měsíční splátky činí 100 Kč, a hradit úroky ve výši 22,9 % ročně v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splatných závazků, proto žalobkyně využila svého práva a dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy, jak bylo prokázáno právě tímto oznámením. Následně byl žalovaný informován o celkové dlužné částce ke dni splatnosti [datum], a to zaslaným výpisem z účtu ke kreditní kartě. K tomuto dni činila celková dlužná částka 31 192,50 Kč. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, na kterou žalovaný nijak nereagoval. Žalobkyně tak podanou žalobou nárokuje zaplacení jistiny ve výši 27 422,50 Kč, poplatků ve výši 3 770 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 678,69 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 154,23 Kč a dále pokračujícího úroku i úroku z prodlení. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 6. Po provedeném dokazování považoval soud skutkový stav za dostatečně prokázaný a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Je prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy, z historického výpisu platebních transakcí je zřejmé, jakým způsobem byla dlužná částka čerpána i jak byl připisován úrok a úrok z prodlení. Výši žalované částky považuje tedy soud za prokázanou, žalovaný ji nijak nezpochybňoval. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr a úrok žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, a proto mu tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem. Současně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 1 500 Kč (1 úkon právní služby 500 Kč - § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 248 Kč, to je celkem 3 426 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.