11 C 194/2020-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako právní nástupce [právnická osoba] [anonymizována tři slova] podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 955 Kč v 43 týdenních splátkách ve výši 185 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když poslední uhradil dne [datum]. Dlužná částka tak činila na jistině 3 696,04 Kč a na poplatku 858,96 Kč. Ke dni [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Do data postoupení uhradil žalovaný na svůj dluh celkem 3 400 Kč, po postoupení pohledávky dále neuhradil ničeho a nadále tedy dluží na jistině částku 3 696,04 Kč a na poplatku 858,96 Kč. Na předžalobní upomínku žalobce nijak nereagoval. 2. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve spojení se smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uvedeného dne uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému v hotovosti částku 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 955 Kč, to vše v hotovosti v 43 týdenních splátkách ve výši 185 Kč. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 455 Kč, přičemž úroková sazba byla sjednána ve výši 20,98 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 3 400 Kč, z toho na jistinu částku 1 303,96 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částku 455 Kč, na odměnu za administrativní činnost 1 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částku 641,04 Kč. Dosud tedy dluží žalobci na jistině částku 3 696,04 Kč a na souhrnném poplatku částku 858,96 Kč, které žalobce uplatňuje v tomto řízení. [příjmení] to požaduje úhradu kapitalizovaného i pokračujícího smluvního úroku a úroků z prodlení. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil s účinností k témuž dni pohledávku za žalovaným na žalobce, když tato skutečnost mu byla oznámena dopisem ze dne [datum]. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 5. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1802 a násl. téhož zákona pak byl posouzen nárok na úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky, jejichž část žalovaný v souladu se smluvními ujednáními nevrátil. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobce, na nějž byla pohledávka včetně všech práv a povinností platně postoupena, a proto mu tuto povinnost, pokud jde o úhradu zbytku dluhu, uložil soud tímto rozsudkem. Současně uložil žalovanému zaplatit žalobcem požadované úroky z prodlení. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (1 úkon právní služby 200 Kč - § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, to je celkem 1 489 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.