13 C 113/2020-20 — Okresní soud v Táboře

Předmětem tohoto řízení je nárok žalobkyně na dosud neuhrazenou část poskytnutého úvěru žalovanému, a to na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalovaným. Žalovaná částka byla následně postoupena [právnická osoba], která ji postoupila žalobkyni. Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, žalovaný se taktéž k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům ve věci. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž věřitel poskytl žalovanému úvěr 10 000 Kč, který měl žalovaný zaplatit v 13 pravidelných měsíčních splátkách s tím, že poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný svůj závazek neplnil řádně a včas, ke dni podání žaloby neuhradil dosud část jistiny ve výši 3 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. Na základě provedeného dokazování soud uzavřenou smlouvu posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Po provedeném dokazování učinil soud závěr, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., což zakládá aktivní legitimaci žalobkyně k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat veškerá tvrzení v žalobě, dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni jistinu ve výši 3 000 Kč včetně úroku z prodlení, který byl požadován dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno ve zkrácené formě podle § 157 odst. 4 o. s. ř.