24 C 217/2020-79 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. UDTA [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Úvěr byl žalovanému poskytnut na pořízení vozidla Peugeot 407 [příjmení] [příjmení] 1.6 HDi Executive, [VIN kód]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Ve smlouvě došlo rovněž ke sjednání zajišťovacího převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky dle splátkového kalendáře nehradil, odstoupil právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou od uzavřené smlouvy, úvěr žalovaného zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovaného k předání vozidla, což však žalovaný neučinil. Žalovaný byl proto dne [datum] vyzván k úhradě nedoplatku z výše uvedené smlouvy ve výši 194 606 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný ani přes zaslanou předžalobní upomínku dosud žalobkyni neuhradil ničeho. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud má v dané věci z předložené smlouvy o úvěru č. UDTA [číslo] ze dne [datum] ve spojení s žádostí o poskytnutí úvěru ze dne [datum], splátkovým kalendářem a všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně, které jsou nedílnou součástí smlouvy a se kterými žalovaný vyslovil svůj souhlas, za prokázané, že jejím obsahem je závazek právního předchůdce žalobkyně jakožto subjektu poskytujícího spotřebitelské úvěry poskytnout žalovanému úvěr ve výši 237 600 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr v 84 pravidelných měsíčních splátkách stanovených splátkovým kalendářem. Úvěr byl žalovanému poskytnut na financování koupě vozidla žalovaným tov. zn. Peugeot 407 [příjmení] [příjmení] 1.6 HDi, [VIN kód]. V čl. 6 bod 6.1 byl mezi smluvními stranami k zajištění pohledávek sjednán zajišťovací převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu. Z oznámení o uplatnění práva na okamžité splacení úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný neplnil své povinnosti dle uzavřené smlouvy tím, že přestal poskytnutý úvěr splácet. Z protokolu o konečném vyrovnání při realizaci zajišťovacího převodu práva ze dne [datum] má pak soud za prokázané, že žalovaný předmětné vozidlo právnímu předchůdci žalobkyně nepředal a byl proto vyzván k úhradě dlužné částky, která po zesplatnění činila celkem 194 606 Kč. Ze smlouvy o převodu vybraného portfolia pohledávek a movitých věcí ze dne [datum] má pak soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla v plné výši postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak do současné doby na svůj dluh neuhradil ničeho. 4. Právně soud věc posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) při právní kvalifikaci vycházel z ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníku poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník povinen platit od doby poskytnutí peněžních prostředků z těchto úroky, a to ve sjednané výši. Podle ust. § 503 obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle ust. § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, podle které žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku 237 600 Kč na zakoupení výše uvedeného zboží a žalovaný se zavázal jí vrátit a zaplatit navíc sjednané úroky, poplatky a případné smluvní pokuty. Po zesplatnění dluhu pro porušení povinností žalovaného platit splátky úvěru řádně a včas, žalovaný předmět koupě právnímu předchůdci žalobkyně nepředal a ani neuhradil dlužnou částku. Protože žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně a ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena, dosud dlužnou částku v celkové výši 194 606 Kč i přes předžalobní výzvu nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Soud přiznal též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení, na které má žalobkyně nárok dle dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., to vše ve spojení s ust. § 3028 odst. 3 o. z., z důvodu prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 127 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 731 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 8 900 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 27 600 Kč částkou 5 796 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.