24 C 245/2020-79 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení ve výroku tohoto rozhodnutí uvedené částky z titulu náhrady škody, která žalobkyni vznikla vynaložením nákladů na zajištění právního zastoupení advokátem v řízení iniciovaném žalovanou u Úřadu průmyslového vlastnictví o návrhu na prohlášení obrazové ochranné známky [číslo] (jejímž vlastníkem zapsaným v rejstříku ochranných známek je žalobkyně) za neplatnou. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala nedostatek pravomoci soudu k rozhodnutí o nákladech správního řízení. Dále poukazovala nesplnění zákonných podmínek pro vznik nároku žalobkyně na náhradu škody, když žalovanou uplatněný postup ve správním řízení (podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou) je postupem legálním a žádoucím, když na správnosti záznamů v rejstříku ochranných známek je veřejný zájem. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby. Z provedeného dokazování vyplynulo, že na základě návrhu žalované ze dne [datum] bylo Úřadem průmyslového vlastnictví vedeno pod [číslo jednací] řízení o prohlášení ochranné známky [číslo] jejímž vlastníkem je žalobkyně, za neplatnou. Řízení bylo skončeno rozhodnutím ze dne [datum], kterým byl návrh zamítnut. Z výzvy k náhradě škody ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě škody vzniklé vynaložením konkrétně specifikovaných nákladů právního zastoupení v uvedeném řízení v celkové výši 6 534 Kč. Provedení jednotlivých úkonů právní služby advokátem je prokázáno přehledem úkonů učiněných ve správním řízení. Žalobou uplatněný nárok je nárokem soukromoprávním, jehož projednání je v pravomoci obecných soudů, když žaloba je koncipována tak, že žalobkyně požaduje zaplacení náhrady vzniklé majetkové újmy. Otázka věcné příslušnosti je v dané věci vyřešena rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2020, [číslo jednací], který rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy. Právně soud věc hodnotil podle § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) upravujících náhradu újmy. Ze skutkových podstat vzniku újmy podle § [číslo], § 2911 a § 2913 o.z. připadá v úvahu pouze aplikace § 2910 o.z., neboť součástí skutkových tvrzení žalobkyně není žádná argumentace ke vzniku škody úmyslným porušením dobrých mravů, ani k existenci závazkového vztahu mezi účastníky, z něhož by škoda vznikla. Zmiňovaný § 2910 o.z. dopadá na případy, kdy škoda vznikne porušením zákonné povinnosti škůdcem a předpokladem odpovědnosti škůdce za vznik škody je vždy (kromě dalších kritérií) existence prokázaného protiprávního jednání škůdce – porušení povinnosti stanovené zákonem. [příjmení] takové protiprávní jednání žalované však v tomto řízení nebylo prokázáno. Soud nesdílí právní názor žalobkyně, že takovým protiprávním jednáním by mohlo být podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou. Pokud zákon podání takového návrhu výslovně připouští (tak, jak to činí zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách v § 32 odst. 1), nemůže být uplatnění takového návrhu u příslušného orgánu zpětně hodnoceno jako protiprávní jednání, byť byl takový návrh ve výsledku neúspěšný. V projednávané věci tak nebyl splněn základní předpoklad pro vznik nároku žalobkyně na náhradu újmy, když žalovaná podáním výše uvedeného návrhu svoji právní povinnost neporušila, nýbrž pouze využila zákonem připuštěnou možnost domáhat se prohlášení ochranné známky žalobkyně za neplatnou. Z uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 789,30 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), ve výši 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření k výzvě soudu a účast na jednání soudu dne [datum]), dále paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 a.t. v částce 300 Kč za každý z těchto čtyř úkonů právní služby, náhrada za promeškaný čas cestou zástupce žalované z [obec] do [obec] a zpět (5 půlhodin) ve výši 500 Kč podle 14 odst. 1 a), 3 a.t., náhrada jízdného podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. ve výši 1 216,78 Kč (191,8 km, palivo BA 95, kombinovaná spotřeba 6,7 l [číslo] km) a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená částkou 1 872,52 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.