4 C 150/2020-22 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné ceny s příslušenstvím za poskytnuté kredity umožňující získat přístup ke kontaktním údajům poptávajících na serveru www.potavej.cz provozovaným žalobkyní, které si žalovaný u žalobkyně objednal, avšak ani přes výzvy k zaplacení poskytnutou službu žalobkyni neuhradil. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Závěr o skutkovém stavu je takový, že mezi účastníky došlo na základě telefonické objednávky žalovaného dne [datum] k uzavření smlouvy o poskytnutí kreditů, které umožňují získat přístup ke kontaktním údajům poptávajících na serveru žalobkyně www.poptavej.cz. Žalovaný současně vyjádřil svůj souhlas se všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Na základě objednávky žalovaného mu žalobkyně zřídila webový účet, kde bylo žalovanému k dispozici 250 požadovaných kreditů. Cenu za poskytnutých 250 kreditů v částce 6 050 Kč včetně DPH dne [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaný kredity čerpal zobrazováním poptávek, dohodnutou cenu však nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy. Po právní stránce byla věc zhodnocena tak, že mezi účastníky vznikl na základě objednávky žalovaného a splněním obsahu objednávky žalobkyní smluvní vztah, na jehož základě se žalobkyně zavázala, poskytnou žalovanému plnění v podobě zřízení uživatelského účtu na svých webových stránkách umožňující mu získat přístup ke kontaktním údajům na serveru žalobkyně a žalovaný se zavázal za tuto poskytnutou službu zaplatit dohodnutou částku, přičemž se jedná o nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobkyně žalovanému kontaktní údaje zpřístupnila, žalovaný kredity čerpal a poptávky zobrazoval, jak je prokázáno z předloženého přehledu zobrazených poptávek, avšak dohodnutou cenu za poskytnuté kredity dosud i přes upomínku nezaplatil. Tím žalovaný porušil svojí smluvní i zákonnou povinnost, a proto mu soudu uložil tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, neboť nárok žalobkyně je v této části v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu, a rovněž i nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť uzavřená smlouva byla vzájemným závazkem podnikatelů a nárok žalobkyně je v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 050 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle §14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.