4 C 197/2020-13 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit shora uvedenou částku s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 5 000 Kč do [datum]. Žalovaný však žalovanou částku neuhradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný ovšem nereagoval ani na zaslanou předžalobní upomínku. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím internetových stránek www.viasms.cz uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku v celkové výši 5 000 Kč bezhotovostním způsobem na účet č. [bankovní účet] určený žalovaným. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit v termínu do [datum] ([datum]). Žalovaný sjednanou částku nevrátil řádně a včas. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka celkem 4 989 Kč, když žalobce zohlednil platbu žalovaného ve výši 11 Kč. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalobkyní účinné ke dni [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka původního věřitele přešla na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Soud tedy vycházel z toho, že aktivní legitimace žalobkyně je prokázána. Právně soud věc posoudil nikoliv jako úvěr podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), když nezbytnou součástí smlouvy o úvěru je ujednání o úrocích, ale podle ust. § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 a 2 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ust. § 2393 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ustanovení ust. § 1751 téhož zákona, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení v žalobě, dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni částku ve výši 4 989 Kč včetně úroku z prodlení, který byl požadován dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb., a přiznal jej ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. [datum] Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 100 Kč za jeden ½ úkon ve v smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. h) a.t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a DPH ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.