9 C 215/2020-13 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč do [datum]. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a dlužnou částku žalobci neuhradil, nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne [datum]. V souladu se smlouvou tak žalobci vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Platební rozkaz byl proto zrušen. 3. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ve spojení se smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce a výpisem z účtu žalobce za prokázané, že žalobce a žalovaný uvedeného dne uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce zapůjčil žalovanému částku 10 000 Kč zasláním na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč, to vše do [datum] Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení a ujednání o výši poplatků a jejich omezení pro případ upomínání. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a dosud tak žalobci dluží částku ve výši 12 600 Kč představující dlužnou jistinu a poplatek. Vedle toho se žalobce domáhá úhrady účelně vynaložených nákladů v podobě poplatků za upomínky zasílané dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] v celkové výši 2 500 Kč, a dále smluvní pokuty, která byla žalobcem vyčíslena na částku 5 000 Kč. [příjmení] to se žalobce dále domáhá úhrady úroku z prodlení z dlužné jistiny včetně poplatku ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V posuzované věci byla mezi žalobcem a žalovaným platně sjednána smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky, které žalovaný v souladu se smluvními ujednáními nevrátil. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutou zápůjčku a uhradit poplatky žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobce. Podle ust. [číslo] odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle ust. § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Mezi účastníky sjednaná výše smluvní pokuty 0,5% denně, což je 182,5 % ročně, vyvolává otázku o přiměřenosti pokuty. Žalobce však žádá úhradu částky 5 000 Kč a v tomto rozsahu bylo možné vyhovět. Podle ust. § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (1 úkon právní služby 300 Kč - § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a soudní poplatek ve výši 800 Kč, to je celkem 2 000 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.