9 C 219/2020-11 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky jako příspěvku žalovaného za nepojištěný nákladní automobil jiný než písmene r s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg [registrační značka], [příjmení] [číslo], č. technického průkazu UG158985 za dobu od [datum] do [datum] včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání. Ohledně uvedeného automobilu nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel. 2. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalovaný byl provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], č. vin [číslo] v době od 11. 1. do 13. 5. [číslo], v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Příspěvek za pojištění vozidla nezaplatil, ač k tomu byl žalobkyní vyzýván výzvou ze dne [datum] doručenou dne [datum]. Nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne [datum]. Žalobce požadoval úhradu částku 17 835 Kč, která je výsledkem vynásobení počtu dnů, za které je pojistné požadováno (123 dní) a denního pojistného ve výši 145 Kč Vedle toho žádá úhradu částky 300 Kč jako náklad na uplatnění a upomínání. 4. Soud věc posoudil podle ust. § 1 odst. 2 a § 4 odst. 1,2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen zákon) ve znění účinném od 1. 1. 2018, a též podle ust. § 15 a § 4 odst. 3,4 a 5 zákona ve spojení s přílohou tohoto zákona – vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky vlastního příspěvku a částky vynaložené na uplatnění pohledávky a nákladů na vymáhání dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 4 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.