10 C 177/2021-19 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit jí částku 27 499,02 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, kterou převzal žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal uhradit původnímu věřiteli úrok a poplatky v souhrnné výši 12 888 Kč. Celkovou dlužnou částku 27 888 Kč se zavázal žalovaný uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Splátky však žalovaný nehradil řádně a včas, proto se stal celý závazek splatným k [datum]. Žalobkyni byly pohledávky za žalovaným postoupeny na základě smlouvy ze dne [datum]. Podanou žalobou požaduje zaplatit na jistině částku 14 008,91 Kč, dále neuhrazenou část sjednaných poplatků včetně úroku ve výši 11 879,09 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 611,02 Kč, smluvní úrok ve výši 662,06 Kč a další příslušenství specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Dlužné částky neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], žádosti o úvěr a standardních informací o spotřebitelském úvěru, má soud prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na základě níž původní věřitel poskytl žalovanému částku 15 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl i závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím úvěru poplatky a úrok. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč měl žalovaný splatit celkem v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Dle smluvních ujednání pokud nebudou dlužníkem splátky hrazeny řádně a včas, je dlužník povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobou požaduje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny pohledávky denně, a to za období od [datum] do [datum], tzn. ve výši 1 611,02 Kč. Dále se smluvní strany dohodly, že žalovaný se zavazuje zaplatit okamžitě neuhrazenou část jistiny v případě, že se ocitne v prodlení se zaplacením jakékoliv splátky řádně a včas. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalovaného, že převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku úvěru ve výši 15 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení ze dne [datum] včetně přílohy 1 - seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení vyplývá, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z výzvy ze dne [datum] vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení shora uvedených dlužných částek a žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pro případ jejich nezaplacení. Při právní kvalifikaci vycházel soud z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Z výše uvedeného učinil soud závěr, že pohledávky právního předchůdce žalobkyně byly postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se ji zavázal splácet měsíčními splátkami spolu se sjednanými úroky a poplatky. Neuhrazení splátek řádně a včas je tedy ze strany žalovaného porušením smluvní a zákonné povinnosti, v důsledku níž se stal jeho závazek splatným v plné výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud neuhradil část jistiny ve výši 14 008,91 Kč a poplatků ve výši 11 879,09 Kč, soud žalovanému uložil tyto částky žalobkyni uhradit, a to včetně smluvní pokuty, na kterou vznikl porušením povinností žalovaného žalobkyni nárok na základě uzavřené smlouvy o úvěru ve výši 1 611,02 Kč, smluvního úroku 662,06 Kč a nákladů vynaložených žalobkyní na uplatnění pohledávky v celkové výši 651 Kč. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto je důvodným též nárok žalobkyně § 1970 o. z. na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 502 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 050 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 243,15 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.