10 C 194/2021-23 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná povinna hradit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně dne [datum]. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě soudu nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zn. Renault, [registrační značka], které se právní předchůdce žalobkyně z pozice pojistitele zavázal žalované poskytnout a závazek žalované hradit pojistiteli pojistné čtvrtletně ve výši 1 588 Kč (od [datum] ve výši 1 814 Kč). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], vzájemná práva a povinnosti smluvních stran se řídila všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými pojistitelem. Žalovaná neuhradila pojistné za období od [datum], proto pojištění zaniklo pro jeho neplacení k [datum]. Ke dni podání žaloby není dosud uhrazena dlužná částka pojistného ve výši 2 179 Kč představující dlužné pojistné od [datum] do [datum] požadované dle § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná upomínána o zaplacení žalované částky. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dále byl nárok žalobkyně posuzován s přihlédnutím k § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li zákon jinak. Pojistná smlouva obsahuje vždy i výši pojistného, jeho splatnost a způsob placení. Při rozhodování o nároku žalobkyně soud vycházel také z § 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 450,28 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 568 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a.t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 868 Kč ve výši 182,28 Kč. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.