10 C 208/2020-25 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit shora uvedenou částku s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované zápůjčku ve výši 1 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit zapůjčené finanční prostředky nejpozději do [datum], v určené lhůtě však zápůjčku nevrátila. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalovaná částka nebyla žalovanou uhrazena ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s vyhlášením rozhodnutí již v rámci podané žaloby, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, v níž se původní věřitel zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky v celkové výši 1 000 Kč. Tato částka byla žalované poskytnuta bezhotovostním způsobem na účet označený žalovanou. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum]. Na dlužnou částku však neuhradila ničeho. Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani na základě předžalobní výzvy učiněné žalobkyní. Soud věc posoudil dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat veškerá tvrzení v žalobě, dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobkyni jistinu dluhu ve výši 1 000 Kč včetně úroku z prodlení, který byl požadován dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno ve zkrácené formě podle § 157 odst. 4 o. s. ř.