10 C 222/2021-27 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je zaplacení žalované částky z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 14 839 Kč převodem na její běžný účet. Úvěr měla žalovaná splácet v měsíčních 24 splátkách ve výši 890 Kč počínaje [datum]. Splátky však žalovaná nehradila řádně a včas, proto se stal celý závazek splatným k [datum]. Žalobkyni byly pohledávky za žalovanou postoupeny na základě smlouvy ze dne [datum]. Podanou žalobou požaduje zaplatit na jistině částku 4 691 Kč, dále neuhrazenou část sjednaných poplatků ve výši 310 Kč, smluvní pokutu ve výši 712 Kč a příslušenství specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Dlužné částky neuhradila žalovaná ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na základě níž původní věřitel poskytl žalované částku 14 839 Kč. Součástí smluvních ujednání byl i závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím úvěru poplatky a úrok. Úvěr měla žalovaná splácet v měsíčních 24 splátkách ve výši 890 Kč počínaje od [datum]. Splátky však žalovaná nehradila řádně a včas, proto se stal celý závazek splatným k [datum]. Žalobkyni byly pohledávky za žalovanou postoupeny na základě smlouvy ze dne [datum]. Podanou žalobou požaduje zaplatit na jistině částku 4 691 Kč, dále neuhrazenou část sjednaných poplatků ve výši 310 Kč s smluvní pokutu ve výši 712 Kč, dále příslušenství specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnut. Dle smluvních ujednání má věřitel nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splatných částek po dni prohlášení úvěru za splatný. Ze smlouvy o postoupení ze dne [datum] včetně přílohy 1 - seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení vyplývá, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z výzvy ze dne [datum] vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení shora uvedených dlužných částek a žalovaná byla zároveň upozorněna na možnost soudního vymáhání pro případ jejich nezaplacení. Při právní kvalifikaci vycházel soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) z § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), podle něhož se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. z. se obchodním zákoníkem řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru a ze smlouvy o běžném účtu. Podle § 524 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), může věřitel svoji pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přecházejí i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Dle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Z výše uvedeného učinil soud závěr, že pohledávky právního předchůdce žalobkyně byly postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala listinnými důkazy veškerá uvedená tvrzení, soud žalobě vyhověl jak co jistiny, poplatků a smluvní pokuty, tak co do úroku z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Proto je dán nárok žalobkyně § 1970 o. z. na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 713 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odůvodnění rozhodnutí vyplývá z § 157 odst. 4 o. s. ř.