10 C 230/2021-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku 33 475,84 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovanou. Původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Tuto částku převzala žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se také zavázala uhradit původnímu věřiteli i úrok a poplatky v souhrnné výši 20 700 Kč. Celkovou dlužnou částku 50 700 Kč se zavázala žalovaná zaplatit v 13 měsíčních splátkách po 3 900 Kč. Splátky však žalovaná nehradila řádně a včas, proto se stal celý závazek splatným k [datum]. Podanou žalobou žalobkyně požaduje zaplatit dosud neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 20 334 Kč, smluvní pokutu ve výši 13 141,84 Kč, úrok z úvěru ve výši 11,03 % ročně a zákonný úrok z prodlení částečně kapitalizovaný ke dni [datum] částkou 3 173,47 Kč. Žalobkyni byly pohledávky za žalovanou postoupeny na základě smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní. Dlužné částky neuhradila žalovaná ani na základě předžalobní výzvy. Protože o žalobě bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, žalované byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], předpisu splátek a transakční historie má soud prokázáno, že mezi původním věřitelem (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na základě níž původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl i závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím úvěru poplatky a úrok v celkové výši 20 700 Kč. Celkovou dlužnou částku 50 700 Kč měla žalovaná splatit celkem v 13 měsíčních splátkách po 3 900 Kč. Dle smluvních ujednání, pokud nebudou dlužníkem splátky hrazeny řádně a včas, je dlužník povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, smluvní pokuta nesmí přesáhnout částku představující polovinu poskytnutého úvěru. Dále se smluvní strany dohodly, že žalovaná zaplatí okamžitě neuhrazenou část jistiny v případě, že se ocitne v prodlení se zaplacením jakékoliv splátky řádně a včas. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku úvěru ve výši 30 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení ze dne [datum] včetně přílohy 1 - seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení vyplývá, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení shora uvedených dlužných částek a upozornila žalovanou na možnost jejich soudního vymáhání. Při právní kvalifikaci vycházel soud z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Z výše uvedeného učinil soud závěr, že pohledávky právního předchůdce žalobkyně byly postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Mezi účastníky došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se ji zavázala splácet měsíčními splátkami spolu se sjednanými úroky a poplatky. Neuhrazení splátek řádně a včas je tedy ze strany žalované porušením smluvní a zákonné povinnosti, v důsledku níž se stal závazek žalované splatným v plné výši. Vzhledem k tomu soud žalované uložil uhradit dosud neuhrazenou část jistiny, stejně jako smluvní pokutu, na kterou vznikl porušením povinností žalované žalobkyni nárok na základě uzavřené smlouvy o úvěru, a smluvního úroku ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto je důvodným též nárok žalobkyně § 1970 o. z. na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 518 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 340 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 475,84 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.