10 C 243/2021-18 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť s žalovaným uzavřela dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Podpisem rámcové smlouvy žalovaný zároveň požádal o úvěr ve výši 100 000 Kč. Tato částka byla vyplacena žalovanému na jeho účet dne [datum]. Žalovaný však nehradil splátky úvěru řádně a včas a ke dni [datum] došlo k zesplatnění úvěru. Žalovanou částku tvoří jistina úvěru ve výši 99 034,44 Kč, smluvní úrok a úrok z prodlení a poplatky za výběry z bankomatu a pojištění v částce 388 Kč Ani přes opakované výzvy žalovaný do dnešního dne dlužnou částku zcela neuhradil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Z rámcové smlouvy [číslo] úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ve spojení s obchodními podmínkami žalobkyně, dále z výpisu z účtu žalovaného, splátkového kalendáře, přehledu plateb a zesplatňujícího dopisu má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva [číslo] dne [datum] žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách po 1 782 Kč, předpokládaná doba splacení celého úvěru byla stanovena na [datum]. Výše úroku byla sjednána na 14,9 % ročně a od [datum] požaduje žalobkyně úrok pouze ve výši 8,25 % ročně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr k [datum] zesplatnila. Dlužné částky nebyly žalovaným uhrazeny ani na základě předžalobní výzvy. Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Protože žalovaný přes uplynutí doby splatnosti úvěru poskytnuté finanční prostředky ve výši 99 034,44 Kč žalobkyni dosud v plné výši nevrátil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem. Zároveň přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení smluvních úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 578 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 978 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.