10 C 284/2021-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 10 542 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou převzal žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s půjčkou i souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Nezaplacená pohledávka z této smlouvy činí dle tvrzení žalobkyně na dlužné jistině částku 6 335,34 Kč a na dlužném poplatku částku 4 206,66 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil pouze částku 14 418 Kč, která byla žalobkyní započtena částečně na dlužnou jistinu a částečně na dlužné poplatky. Shora specifikovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalovaný ke dni podání žaloby na dlužné částky již ničeho neuhradil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a smluvních podmínek smlouvy o půjčce je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl i závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Celkovou částku měl žalovaný splácet celkem v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Dle č.l. 5 smluvních podmínek shora specifikované smlouvy o půjčce se smluvní strany dohodly, že splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném uhrazení se budou započítávat na vlastní částku půjčky. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalovaného, že převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy celou půjčenou částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky řádně a včas, ke dni podání žaloby činí neuhrazený zůstatek jistiny i poplatku v celkové výši 10 542 Kč. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení shora uvedených dlužných částek a žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pro případ jejich nezaplacení. Na základě listinných důkazů soud posoudil věc po právní stránce s přihlédnutím k § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), kdy smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Podaná žaloba je důvodná pouze zčásti, a to co do jistiny 582 Kč, což žalobkyně prokázala předloženými listinnými důkazy. V tomto rozsahu bylo tedy žalobě vyhověno, a to včetně příslušenství - běžícího úroku z prodlení od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do zaplacení ve výši dle vl. nař. [číslo] Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Na základě shora specifikované smlouvy o půjčce se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně také souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. V této části je však uzavřená smlouva o půjčce absolutně neplatná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. pro neurčitost a nesrozumitelnost. Obč. zák. v § 658 odst. 1 umožňoval sjednat při peněžité půjčce úroky; z předmětné smlouvy však nevyplývá, zda souhrnný poplatek je paušalizovaným úrokem nebo zda a případně jaké jiné složky tento poplatek obsahuje, z jakých položek se skládá (závěru, že těchto položek bude více, nasvědčuje označení poplatku jako„ souhrnného“), za co jsou jednotlivé položky účtovány a v jaké výši. Dále je nutno poukázat na požadavky na obsah smluv, kterými se sjednává spotřebitelský úvěr, stanovené v § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru účinného v době uzavření smlouvy o půjčce, které použitá specifikace souhrnného poplatku ve smlouvách rovněž nesplňuje. Pokud se tedy žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení dosud neuhrazené části sjednaného souhrnného poplatku ve výši 4 206,66 Kč, byla žaloba v této části zamítnuta včetně úroku z prodlení běžícího z této částky. V souvislosti s absolutní neplatností smluvních ujednání o souhrnném poplatku soud zamítl žalobu i v té části, kdy žalobkyně domáhala zaplacení jistiny ve výši 5 753,34 Kč, neboť tato částka představuje platby žalovaným uhrazené a žalobkyní zaúčtované dle čl. 5 smluvních ujednání na souhrnný poplatek, jak vyplývá z jejích tvrzení v žalobě. Celkem tedy byla žaloba zamítnuta co do částky 9 960 Kč včetně úroku z prodlení běžícího od [datum] do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný byl v řízení úspěšný v rozsahu 88,96 % (rozdíl neúspěchu a úspěchu žalobkyně 94,48 % - 5,52 %), v průběhu řízení však žalovanému žádné náklady nevznikly, tj. soud rozhodl tak, že nárok na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.