10 C 3/2021-14 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 14 273,82 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy dne uzavřené [datum]. Žalovaná na základě této smlouvy čerpala úvěr ve výši 14 342 Kč a zavázala se jej žalobkyni uhradit ve splátkách včetně poplatků za pojištění. Žalovaná však svému závazku splácet úvěr řádně a včas nedostála. Žalobkyně proto vyúčtovala dle uzavřené úvěrové smlouvy i smluvní pokutu 0,1 % denně ze splátky v prodlení v částce 139,82 Kč a dále požaduje i zaplacení nákladů na upomínky ve výši 800 Kč. Ačkoliv byla žalovaná vyzvána dne [datum] k úhradě dlužných splátek ve lhůtě 30 dnů, k úhradě dluhu z její strany nedošlo, proto s účinností od [datum] v důsledku prodlení žalované žalobkyně od smlouvy odstoupila. Žalovaná neuhradila žalované částky ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby. Žalované byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, výpisu z úvěrového účtu, výzvy ze dne [datum] a výzvy ze dne [datum] vyplývá, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 14 342 Kč. Žalovaná na základě shora uvedené smlouvy úvěr čerpala a zavázala se jej splatit v 10 měsíčních splátkách po 1 505 Kč, se splatností vždy k 17. dni příslušného měsíce. Výše měsíční úhrady poplatků za pojištění činila 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaná však svému závazku vyplývajícímu z úvěrové smlouvy splácet úvěr řádně a včas nedostála a dostala se do prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním čl. VII., bod 8 úvěrové smlouvy vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. K úhradě smluvní pokuty ve výši 139,82 Kč byla žalovaná naposledy vyzvána dopisem ze dne [datum]. S ohledem na prodlení žalované byly účtovány i poplatky spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že nezaplacené splátky neuhradila žalovaná ani na základě upomínky ze dne [datum], žalobkyně v důsledku prodlení žalované od smlouvy s účinností od [datum] odstoupila a oznámila žalované okamžitou splatnost úvěru s tím, že dlužná částka sestává z jistiny 12 908 Kč, poplatku za pojištění 426 Kč, poplatku za upomínky 800 Kč a smluvní pokuty 139,82 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání dluhu. Na základě shora uvedených skutkových závěrů soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. S ohledem na provedené dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., na jejímž základě žalovaná čerpala finanční prostředky poskytnuté žalobkyní. Své smluvní povinnosti však žalovaná nedodržela, když sjednané splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila. Z tohoto důvodu vzniklo žalobkyni také právo na úhradu smluvní pokuty a poplatků za upomínky. Důvodným je také nárok žalobkyně na úhradu jistiny a poplatků za pojistné. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobě vyhověl také co do požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.