11 C 1/2021-13 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 32 679,60 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních službách pro číslo účtu [bankovní účet]. Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o povoleném debetu, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěrový limit až do výše 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že bude žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky pravidelně splácet včetně úroků, avšak překročila povolený limit, čímž vznikl nepovolený debet. Žalobkyně proto ukončila smlouvu, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne [datum]. Protože žalovaná nereagovala na upomínky žalobkyně, byla jí zaslána předžalobní výzva. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Platební rozkaz byl proto zrušen. 3. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně uvedla, že s navrhovaným postupem souhlasí, a žalovaná se k věci nevyjádřila, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Smlouvou o bankovních službách ze dne [datum] a smlouva o povoleném debetu ze dne [datum], jejíž součástí jsou i Všeobecné obchodní podmínky a Podmínky k povoleným debetům pro právnické osoby - podnikatele, žalobkyně prokázala, že žalované poskytla revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu v částce 30 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit čerpaný debet do 180 dnů od jeho poskytnutí, a takto poskytnutý limit nepřečerpat. Žalovaná však poskytnutý úvěrový limit přečerpala, a proto žalobkyně využila svého práva a po písemných upozorněních smlouvu ukončila dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla informována o celkové dlužné částce ke dni splatnosti [datum]. K tomuto dni činila celková dlužná částka 32 679,60 Kč. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní upomínka, na kterou žalovaná nijak nereagovala. Žalobkyně tak podanou žalobou nárokuje zaplacení jistiny ve výši 32 679,60 Kč a dále pokračujícího úroku z prodlení. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 6. Po provedeném dokazování považoval soud skutkový stav za dostatečně prokázaný a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Je prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy, z historického výpisu platebních transakcí je zřejmé, jakým způsobem byla dlužná částka čerpána. Výši žalované částky považuje tedy soud za prokázanou, žalovaná ji nijak nezpochybňovala. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr a úrok žalovaná nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, a proto jí tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem. Současně uložil žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 1 500 Kč (1 úkon právní služby 500 Kč - § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 308 Kč, to je celkem 3 486 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.