11 C 204/2020-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako věřitel domáhala vůči žalovanému jako dlužníku zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit spolu s náklady úvěru ve výši 43 000 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 6 500 Kč. Žalovaný však uhradil pouze částku 8 500 Kč a dne [datum] se dostal do prodlení, neboť řádně neuhradil druhou splátku splatnou dne [datum]. Dnem splatnosti poslední splátky tak nastala splatnost celého úvěru. Za prodlení byla žalovanému žalobkyní rovněž uložena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, tj. celkem ve výši 25 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit včetně nákladů úvěru ve výši 43 000 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 6 500 Kč. Přímo v úvěrové smlouvě je mimo jiné sjednáno, že klient (úvěrovaný), který je v prodlení se splacením úvěru, je povinen zaplatit věřiteli (úvěrujícímu) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný však úvěr v dohodnutých splátkách nesplácel, když uhradil pouze částku v celkové výši 8 500 Kč, jak je prokázáno tzv. zprávou klienta. Do prodlení se splácením svého dluhu se tak dostal dne [datum], když neuhradil řádně a včas druhou splátku a dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem [datum], nastala splatnost celého úvěru. Z předpisu splátek pak plyne způsob započtení jednotlivých splátek na celkovou dlužnou částku. Žalovaný na dlužnou částku dále neuhradil ničeho, jak vyplývá z předžalobní upomínky. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle ust. § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 5. Po přezkoumání a zhodnocení listinných důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. V dané věci byla mezi účastníky platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splatit včetně nákladů v pravidelných měsíčních splátkách, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnil. Porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud mu proto uložil platební povinnost uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem žalobkyni. Zcela důvodným je vzhledem k prodlení žalovaného se splacením peněžitého dluhu i žalobkyní vznesený nárok na smluvní pokutu a na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 o. z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 280 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 380 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 5 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto dvou úkonů právní služby. Dále byl žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů stanovená dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši 300 Kč za jeden učiněný úkon žalobkyně – předžalobní výzvu. Náhrada za daň z přidané hodnoty advokátovi nebyla přiznána, když zástupce žalobkyně není jejím plátcem. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.