11 C 228/2020-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce [právnická osoba] [anonymizována tři slova] podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované částku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 137 Kč v 43 týdenních splátkách ve výši 259 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když poslední uhradila dne [datum]. Dlužná částka tak činila na jistině 663,87 Kč a na poplatku 154,13 Kč. Ke dni [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Do data postoupení uhradila žalovaná na svůj dluh celkem 10 319 Kč, po postoupení pohledávky dále neuhradila ničeho a nadále tedy dluží na jistině částku 663,87 Kč a na poplatku 154,13 Kč. Na předžalobní upomínku žalobkyně nijak nereagovala. 2. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve spojení se smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uvedeného dne uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované v hotovosti částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 137 Kč, to vše v hotovosti v 43 týdenních splátkách ve výši 259 Kč. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 637 Kč, přičemž úroková sazba byla sjednána ve výši 20,92 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 100 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 10 319 Kč, z toho na jistinu částku 6 336,13 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částku 637 Kč, na odměnu za administrativní činnost 1 400 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částku 1 945,87 Kč. Dosud tedy dluží žalobkyni na jistině částku 663,87 Kč a na souhrnném poplatku částku 154,13 Kč, které žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. Mimo to požaduje úhradu kapitalizovaného i pokračujícího smluvního úroku a úroků z prodlení. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností k témuž dni pohledávku za žalovanou na žalobkyni, když tato skutečnost jí byla oznámena dopisem ze dne [datum]. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 téhož zákona lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. 6. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou platně sjednána smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky, které žalovaná v souladu se smluvními ujednáními nevrátila. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutou zápůjčku a poplatky žalovaná nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, na níž byly pohledávky včetně všech práv a povinností platně postoupeny, a proto jí tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem. Současně uložil žalované zaplatit žalobkyni úroky a úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (1 úkon právní služby 200 Kč - § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, to je celkem 1 489 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.