11 C 233/2020-12 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím, a to z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) a žalovanou dne [datum] Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr formou úvěrového rámce ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru včetně úroků a poplatků minimálně však částkou 1 000 Kč. Žalovaná z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 18 000 Kč, avšak svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostála, když ke dni podání žaloby dosud nebyla uhrazena jistina úvěru ve výši 18 000 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalovanou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o. s. ř.) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud ze žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] ve spojení s obchodními podmínkami, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a sazebníkem poplatků, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč, který žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty ve výši 18 000 Kč, jak je zřejmé z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně, a zavázala se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,5 % z aktuální dlužné částky, minimálně však částkou 1 000 Kč. Z doložených výpisů má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku řádně a včas nehradila, za což jí v souladu se smlouvou právní předchůdce žalobkyně účtoval náhradu účelně vynaložených nákladů a úroky z prodlení. Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení bylo oznámeno žalované dne [datum]. Ke dni podání žaloby tak žalovaná žalobkyni dluží částku 18 000 Kč představující jistinu, když další nároky žalobkyně vůči žalované touto žalobou neuplatňuje, a dále pak příslušenství žalované částky tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě, když jí zaslala předžalobní upomínku prostřednictvím právního zástupce, avšak ani poté k zaplacení nedošlo. 4. Na základě shora uvedených skutkových závěrů soud věc posoudil v souladu s § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Po provedeném dokazování učinil soud závěr, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat veškerá tvrzení uvedená v žalobě, dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná a rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. vyhověl žalobě jak co do jistiny, tak i co do úroku z prodlení požadovaného žalobkyní v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.