2 C 222/2020-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru reg. [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 287 000 Kč a žalovaný se úvěr zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 10 % ročně, úvěrovými poplatky a poplatkem za pojištění schopnosti splácet formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však svůj závazek nedodržel a úvěr nesplácel řádně a včas, a proto se celý úvěr stal okamžitě splatný, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný však ani poté svůj dluh nezaplatil. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] ze dne [datum] ve spojení se všeobecnými obchodními podmínkami a úvěrovými podmínkami, za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uvedeného dne uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 287 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit v 70 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 429 Kč včetně sjednaného úroku z úvěru ve výši 10 % ročně spolu s úvěrovými poplatky a poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 287 Kč měsíčně. Z dokladu o čerpání má soud za prokázané, že žalovaný úvěr čerpal v plné výši dne [datum], dostal se však do prodlení s úhradou, když uhradil pouze 69 pravidelných splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své povinnosti a ani přes výzvy žalobkyně úvěr nesplatil, stal se celý úvěr splatný, což žalovanému žalobkyně oznámila dopisem ze dne [datum]. Z historického výpisu k danému úvěru má soud dále za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni částku 20 461,19 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 15 304,19 Kč a poplatků ve výši 5 157 Kč, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 716,11 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 597,45 Kč. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 287 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně nesplnil, a to ani po zesplatnění úvěru ke kterému žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou právě pro prodlení žalovaného s dohodnutými splátkami. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému toto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je též nárok žalobkyně dohodnuté úroky z úvěru, jakož i na úroky z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala a které požaduje v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splácením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 271 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 819 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.