2 C 265/2021-23 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění ze dne [datum], na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 6 000 Kč. Podle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal vrátit částku 6 000 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný však částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit vedle jistiny také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Ta činila ke dni postoupení pohledávky částku 846 Kč. Dále právnímu předchůdci žalobkyně vznikl nárok na náhradu nákladů na upomínání podle Sazebníku v částce 150 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, avšak ani poté žalovaný dluh nezaplatil, je v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyně proto požaduje též zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny úvěru. 2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 6 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku úvěru v celkové výši 6 000 Kč na bankovní účet, ze kterého žalovaný provedl verifikační platbu, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum]. Žalovaný však sjednanou částku nevrátil řádně a včas, jak plyne z dopisů zasílaných právním předchůdcem žalobkyně žalovanému ze dne [datum], [datum] a [datum]. Podle obchodních podmínek, které jsou dle smlouvy o úvěru její nedílnou součástí, je úvěrovaný povinen zaplatit paušální náhradu výdajů vynaložených na vyhotovení a zaslání každé upomínky či výzvy ve výši uvedené v Sazebníku. Přímo v úvěrové smlouvě je mimo jiné sjednáno, že klient (úvěrovaný), který je v prodlení se splacením úvěru, je povinen zaplatit věřiteli (úvěrujícímu) smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzením o zaplacení za postoupené pohledávky. Ke dni postoupení činil celkový dluh žalovaného částku 6 996 Kč, kterou tvoří nesplacená jistina ve výši 6 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 846 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 246,82 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 584 Kč, tj. náklady ve výši 39 Kč za odchozí dopis, ve výši 50 Kč za odchozí dopis doporučeně, ve výši 72 Kč za telefonický hovor, ve výši 217 Kč za osobní návštěvu a náhrada nákladů za upomínání ve výši 150 Kč za tři odeslané upomínky. Žalovanému byla zaslána též předžalobní upomínka, jak vyplývá z upomínky ze dne [datum]. 3. Po právní stránce byla věc dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle ust. § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Protože žalovaný žalobkyni a ani jejímu právnímu předchůdci přes uplynutí doby splatnosti úvěru poskytnuté finanční prostředky ve výši 6 000 Kč dosud nevrátil, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je postoupený nárok žalobkyně na smluvní pokutu, kterou si účastníci platně sjednali ve smlouvě o úvěru pro případ prodlení úvěrovaného s plněním jeho dluhu. Žalovaný jako úvěrovaný úvěr řádně včas nezaplatil, a proto úvěrujícímu vznikl nárok na zaplacení další částky ve výši 846 Kč představující narostlou smluvní pokutu, a který byl též platně postoupen na žalobkyni. Soud přiznal i požadované příslušenství, a to jednak ve formě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 584 Kč a dále ve formě zákonných úroků z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala a na které má žalobkyně jako postupník nárok dle ust. § 1970 o. z. z důvodu prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu. Výši požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 00 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.