2 C 3/2021-14 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné ceny za provedení díla – pročištění kanalizačního potrubí, které si žalovaná u žalobkyně dne 4. 10. 2019 objednala a žalobkyně jej pro žalovanou téhož dne provedla, a dále na úroky z prodlení v zákonné výši, neboť žalovaná ani přes výzvy k zaplacení cenu provedeného díla žalobkyni neuhradila. 2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že mezi účastníky došlo na základě objednávky žalované dne 4. 10. 2019 k uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo pročištění kanalizačního potrubí. Žalobkyně dne 4. 10. 2019 dílo řádně a včas provedla. Cenu díla ve výši 1 088,62 Kč pak žalované vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 23. 10. 2019. Žalovaná však dohodnutou cenu nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy. 3. Soud věc posoudil dle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro ob jednatele dílo a ob jednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu, a dále podle ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V dané věci došlo mezi účastníky k platnému uzavření smlouvy o dílo, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni cenu provedeného díla. Protože žalovaná svůj závazek dosud dobrovolně nesplnila a žalobkyni dosud nezaplatila řádně a včas, přiznal soud žalobkyni dlužnou částku za pročištění kanalizačního potrubí ve výši 1 088,62 Kč. Zcela důvodným je i nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění pak byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 6, § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení a za návrh ve věci samé), dle ust. § 11 odst. 2 dané vyhlášky ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění), dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 uvedené vyhlášky po 300 Kč za každý z uvedených tří úkonů právní služby, a dále podle dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu 3 400 Kč částkou 714 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.