2 C 84/2019-229 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako vlastník nemovitosti - zemědělská stavba bez č.p./č.e. stojící na pozemku st. parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], č. [list vlastnictví] zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, domáhal žalobou ze dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] zřízení nezbytné cesty, po které by se mohl k této nemovitosti dostávat z veřejné komunikace, a to formou pozemkové služebnosti ve prospěch žalobce zakládající právo chůze a jízdy všemi motorovými vozidly přes pozemky ve vlastnictví žalovaných parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor s tím, že při jednání dne [datum] konkretizoval svou představu o vedení této cesty plánkem na č.l. 162 s tím, že by tato nezbytná cesta měla vést po kraji všech těchto zmíněných pozemků až ke stávajícím vstupním dveřím do zemědělské budovy ve vlastnictví žalobce. Uvedl, že v obdobném rozsahu vedla kdysi cesta k jeho zemědělské stavbě dříve používané jako kravín přes pozemky žalovaných, na nichž se nacházel areál původně využívaný zemědělským družstvem. 2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili, resp. se zřízením nezbytné cesty přes své pozemky, když mají za to, že nezbytná cesta má být zřízena tak, aby co nejméně obtěžovala vlastníky dotčených pozemků, přičemž žalobce se domáhá zřízení cesty přes oplocený areál rodinných domů žalovaných, které užívají k trvalému bydlení jako uzavřený komplex s tím, že by za mnohem vhodnější považovali, aby se žalobce snažil domoci získat přístupovou cestu k nemovitostí jiným způsobem, např. přes pozemky pana [příjmení], které jsou nejbližší přístupovou cestou ke stavbě a ze strany směrem k veřejné komunikaci se také nachází jeden z původních vjezdů do kravína. Považují za zcela neproporcionální a nezákonné, aby se žalobce domáhal zřízení cesty přes pozemky žalovaných využívaných k rodinnému bydlení, když má možnost získat přístup vedoucí k původnímu vchodu stavby přes zemědělský pozemek. Dále uvedli, že žalobce prováděl na nemovitosti nepovolené stavební úpravy směřující právě ke změně zemědělské stavby na služební byt a součástí těchto nepovolených stavebních úprav jsou právě i nové vstupní dveře, k nimž se žalobce domáhá přístupu s tvrzením, že se jedná o původní vchod do nemovitosti. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Tábor a kat. úz. [část obce] plyne, že žalobce je vlastníkem stavby bez č.p./č.e. způsob využití zemědělská stavba, stojící na stavebních parcelách St. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] s tím, že z příslušné katastrální mapy ve spojení s informacemi o pozemcích a výpisů z katastru nemovitostí vztahujícím se k těmto pozemkům, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a z vyjádření žalované [celé jméno žalované], svědka [jméno] [příjmení] a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] plyne, že pozemky pod uvedenou zemědělskou stavbou ani bezprostředně sousedící pozemky nejsou ve vlastnictví žalobce, ale jsou ve vlastnictví Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [list vlastnictví], [list vlastnictví], [list vlastnictví] a [list vlastnictví] vše pro obec Tábor a [katastrální uzemí], vedené Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor vyplývá, že pozemky, přes něž žádá žalobce zřídit nezbytnou cestu ke své zemědělské stavbě, jsou skutečně ve vlastnictví žalovaných. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu České republiky č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kteréžto nabyly právní moci ve znění rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře vyplývá, že vůči kupní smlouvě ze dne [datum], na základě níž se stal vlastníkem zemědělské stavby žalobce, brojil vlastník sousedního pozemku [jméno] [jméno] s tím že žádal, aby byl nahrazen projev vůle v tom smyslu, že by se vlastníkem této nemovitosti měl stát on, v důsledku předkupního práva plynoucího ze skutečnosti, že je vlastníkem jednoho z pozemků pod uvedenou stavbou (a de facto i pozemku vedoucího od stavby k veřejné komunikaci), nicméně žalobce s tím nesouhlasil, žaloba [jméno] [jméno] byla zamítnuta a vlastníkem nemovitosti od září 2015 dosud zůstává žalobce. Je tedy aktivně legitimován k podání žaloby, když ze všech shora uvedených skutečností je zřejmé, že žádný z pozemků spojujících nemovitost žalobce s veřejnou komunikací není ve vlastnictví žalobce. Co se týče způsobu užívání žalobcovy stavby, je tato ve výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Tábor a [katastrální uzemí] vedena jako zemědělská stavba a při místním šetření soud zjistil, že se jedná skutečně o budovu bývalého kravína. Jak vyplývá ze spisu vedeného Okresním soudem v Táboře pod sp. zn. [spisová značka], a to konkrétně z rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s fotodokumentací pořízenou v rámci tohoto řízení plyne, že žalobce v uvedené nemovitosti začal s přestavbou za účelem zřízení služebního bytu, přičemž i při místním šetření soudu bylo zjevné a z fotodokumentace pořízené při tomto místním šetření plyne, že jsou zde umístěny v zadní části objektu (nikoli směrem k veřejné komunikaci) nové vstupní dveře a nová vrata do garáže. Vrata do garáže se však nacházejí se za plotem oploceného pozemku žalované [celé jméno žalované]. Z rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (ve spisu č.l. 101-105) vyplývá, že se žalobce snažil dosáhnout legalizace stavby zahájené a realizované bez stavebního povolení žádostí o dodatečné povolení stavby nazvané stavební úpravy vedoucí ke změně v užívání části stavby na služební byt na pozemcích parc. [číslo] v katastrálním území Hlinice, nicméně řízení o této žádosti bylo usnesením Městského úřadu v Táboře - stavebního úřadu čj. METAB [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zastaveno, přičemž odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo Krajským úřadem v českých Budějovicích zamítnuto a napadené usnesení Městského úřadu Tábor potvrzeno, což znamená, že došlo k pravomocnému zastavení řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby a tedy uvedené stavební úpravy vedoucí ke změně v užívání části stavby z kravína na služební byt zůstávají nadále tzv. černou stavbou. Ze zprávy Městského úřadu v Táboře - stavební úřad sp. zn. [příjmení] [číslo] pak plyne, že je stále vedeno řízení o odstranění stavby, tedy stavby spočívající ve stavebních úpravách části zemědělské stavby vedoucí ke změně v užívání na pozemcích parc. č. st.p. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí], přičemž součástí uvedené stavby jsou i nové vchodové dveře do tzv. služebního bytu, které měl soud možnost vidět při místním šetření [datum] a k nimž má vést požadovaná nezbytná cesta označená v plánku předloženém žalobcem na č.l. 162 spisu. Vzhledem k tomu, že uvedená úprava stavby nebyla povolena žádným řádným stavebním povolením, tedy ani zřízení tohoto nového vchodu, není na místě, aby byl soud vázán zřizovat nezbytnou cestu k uvedenému objektu právě tak, aby směřovala k těmto žalobcem o své vůli vybudovaným dveřím a z toho důvodu ani nelze přisvědčit žalobcem předloženému odbornému vyjádření Ing. arch. [jméno] [příjmení] (č.l. 181 spisu), že jediným možným způsobem zajištění vstupu a vjezdu do východní části stávajícího objektu je zachování stávajícího dispozičního řešení. Soud musí vážit, zda jsou splněny podmínky pro zřízení nezbytné cesty k objektu jako celku, nikoli právě jen k jedněm konkrétním dveřím, navíc vybudovaným žalobcem zcela svévolně. Při místním šetření dne [datum] bylo zjištěno a z tam pořízené fotodokumentace plyne, že původní vjezd do zemědělské stavby žalobce je i na straně směřující k veřejné komunikaci tak, jak je ostatně patrno i z fotografie na č.l. 205 pořízené od veřejné komunikace, kdy při místním šetření soud zjistil, že se jedná o původní resp. jeden z původních vjezdů do zemědělské budovy - kravína, nikoliv o vjezd, který je součástí nepovolených stavebních úprav žalobce. Při místním šetření dne [datum] soud ověřil skutečnosti plynoucí dílčím způsobem i z informacích o pozemcích na č.l. 74-76 spisu a k tomu byla rovněž pořízena fotodokumentace, z níž plyne, že nejkratší cesta k zemědělské stavbě žalobce od veřejné komunikace vede přes pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a jako takové jsou evidovány na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] obec Tábor a dle soudem pořízené fotodokumentace tyto bezprostředně navazují i na veřejnou komunikaci. Ostatně z veřejné komunikace se přes tyto pozemky soud i další účastníci místního šetření pohodlně přes tyto pozemky k zeměd