24 C 324/2018-283 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se domáhala žalobkyně původně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Uvedla, že dne [datum] v 6:45 hodin u obce Březnice došlo k dopravní nehodě, při níž řidič vozidla, které bylo pojištěno u žalované, v plné rychlosti čelně narazil do protijedoucího vozidla, v němž seděla žalobkyně a způsobil jí tak velice těžká zranění. Stav žalobkyně odpovídal polytraumatu s významným krvácením a nutností protišokové léčby. Zpočátku konzervativní léčbu následoval [anonymizováno]. Později byla u žalobkyně jako následek poranění břicha diagnostikována břišní kýla, jež byla v celkové anestezii operována. Plastika kýly byla provedena pomocí síťky, přičemž v místě [anonymizováno] je opět vyklenutí odpovídající recidivě. Po nezdařených pokusech o otěhotnění byla pro poruchy fertility žalobkyni indikována operační revize. Během operačního výkonu došlo k poranění kličky tenkého střeva, jež bylo ošetřeno sešitím. Po propuštění do domácího léčení byla znovu [anonymizováno] a konzervativně léčena pro poruchu pasáže trávicí trubice po proběhlém komplikovaném [anonymizováno]. Žalobkyně musela podstoupit umělé oplodnění, po stimulaci hormony se však projevil hyperstimulační [anonymizováno] II. stupně, což její stav zkomplikovalo znovu. Prošla velice rizikovým těhotenstvím, které bylo zakončeno císařským řezem. Žalovaná jí dosud uhradila na bolestném částku [částka]. Dle znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] jí náleží bolestné v souvislosti s původním zraněním v rozsahu 1964 bodů, což při hodnotě [částka] za jeden bod činí [částka]. Za související léčbu potom požadovala náhradu za 824 bodů v hodnotě jednoho bodu [částka], tedy [částka]. S ohledem na již zaplacenou částku nárokovala na bolestném [částka]. Dle výše uvedeného znaleckého posudku vedle toho požadovala i náhradu za ztížení společenského uplatnění včetně navýšení. Odkázala na znalecký posudek znalce [příjmení], podle něhož jí vznikl nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění v celkové částce [částka]. Vzhledem k tomu, že dobrovolně bylo zaplaceno [částka], žádala úhradu částky [částka]. Následně požadovala zvýšení ztížení společenského uplatnění o částku [částka] s odůvodněním, že se jedná o případ hodný mimořádného zřetele. Důvody spatřovala v tom, že úraz utrpěla v pouhých 26 letech a zanechal jí v žalobě popsané fyzické i psychické následky. Současně navrhovala, aby jí byla uhrazena částka [částka], kterou zaplatila znalci [příjmení] [příjmení] za vypracování znaleckého posudku. 2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé omezila žalobkyně návrh tak, že nepožadovala zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění (dále rovněž ZSÚ) ve výši [částka] ani již zaplacené znalečné ve výši [částka]. Soud proto řízení ohledně částky [částka] usnesením ze dne 13. května 2019 č.j. 24 C 324/2019-95 zastavil. Předmětem řízení tak zůstala částka [částka] (doplatek bolestného ve výši [částka] a doplatek za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka]). 3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Učinila nespornou skutečnost, že při dopravní nehodě, která byla způsobena řidičem vozidla pojištěného žalovanou, došlo k dopravní nehodě, při níž utrpěla žalobkyně shora popsaná zranění. Namítala však, že žalované bylo vyplaceno bolestné v celkové částce [částka] (dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]), ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] a náklady znaleckých posudků v částce celkem [částka]. Žalovaná namítala v první řadě promlčení nároku s tím, že k dopravní nehodě došlo [datum] a žaloba byla podána [datum]. Odkazovala na ustanovení § 8 zákona o pojistné smlouvě, podle něhož se právo na plnění z pojištění promlčí nejpozději za tři roky, jedná-li se o životní pojištění za deset let, promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události. Došlo-li k dopravní nehodě dne [datum], posledním dnem uplatnění nároku byl den [datum]. Byla-li žaloba podána po marném uplynutí této lhůty, došlo k promlčení nároku. V obecné rovině žalovaná dále namítala, že žalobkyně neumožnila řádné posouzení nároku, neboť se nedostavila na prohlídku, v důsledku níž mělo dojít k přezkoumání jejího [anonymizováno] stavu. K otázce výpočtu výše nároku žalobkyně potom namítala, že soud musí postupovat podle zákona č. 40/1964 Sb. a s ním souvisejících předpisů. Využití metodiky Nejvyššího soudu pro odškodnění žalobkyně zpochybňovala, poukazovala na ustanovení § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož má být výpočet proveden podle právní úpravy účinné v době vzniku nehody. Pokud se žalovaná věnovala podrobně požadavku na mimořádné navýšení ztížení společenského uplatnění, s ohledem na zpětvzetí žaloby v naznačeném rozsahu se soud touto otázkou blíže nezabýval. 4. Žalobkyně s odkazem na znalecké posudky, které soudu předložila, požadovala, aby výše náhrady byla určena podle ustanovení § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o.z.). Vzhledem k tomu, že k události, od níž se škoda odvíjí, došlo dne [datum], tedy za účinnosti zákna [číslo] 1964, občanského zákoníku (dále obč. zák.) bylo nejprve třeba postavit najisto, jaká právní úprava bude pro posouzení nároku použita. Podle prvního odstavce přechodného ustanovení zakotveného v § 3079 o.z. se právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle dosavadních předpisů. Podle druhého odstavce nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li proto mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona. Obecně se tedy posuzuje nárok na náhradu škody podle zákona účinného v době škodní události, pouze shledá-li soud mimořádné důvody a okolnosti věci, může výjimečně použít i aktuální právní úpravu. 5. V posuzované věci byla škodní událostí dopravní nehoda, ke které došlo dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a nároky žalobkyně je proto třeba zásadně posuzovat podle příslušných ustanovení tohoto zákona. Vzhledem k ustanovení § 2 odst. 3 o.z., podle něhož výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke [anonymizováno] nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, zkoumal soud, zda jsou podmínky pro výjimku zakotvenou v ustanovení § [číslo] odst. 2. Jak je uvedeno shora, může soud při současném splnění v citovaném ustanovení vyjmenovaných podmínek postupovat při odškodnění podle nové právní úpravy, tedy zejména podle ustanovení § 2958 o.z. První podmínkou pro aplikaci přechodného ustanovení je skutečnost, že k porušení povinnosti, z něhož škoda vznikla, došlo přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., druhou, že do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nedošlo k pravomocnému rozhodnutí o nároku na náhradu škody, třetí je návrh poškozené, aby náhrada byla přiznána podle právní úpravy zakotvené v zákoně č. 89/2012 Sb. Všechny tyto podmínky byly nepochybně splněny, neboť ke škodní události došlo [datum], žaloba byla podána po účinnosti nové občanskoprávní úpravy dne [datum] a žalobkyně se opakovaně dožadovala postupu podle nové právní úpravy. Poslední podmínkou však je existence mimořádných důvodů hodných zvláštního zřetele, kdy setrvávání na dosavadní úpravě by ve výsledku znamenalo rozpor s dobrými mravy vedoucí ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Důvodová zpráva uvádí případy, kdy škůdce způsobil škodu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné zavržení hodné pohnutky, která svědčí zpravidla o morální bezcitnosti, zvrhlosti, o bezohledném sobectví apod. Je tedy zřejmé, že pro použití nové právní úpravy zákon předpokládá zcela mimořádné okolnosti pojící se ke vzniku škody. Ani samotná okolnost, že škůdce, který poškozenému způsobil újmu na zdraví, byl za toto jednání pravomocně odsouzen v [anonymizováno] řízení, nezakládá sama o sobě mimořádný důvod hodný zvláštního zřetele, pro který by náhrada měla být přiznána podle zákona č. 89/2012 Sb. (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 2017, sp.zn. 25 Cdo 1965/2016). V posuzované věci byla žalobkyně účastnicí dopravní nehody, při níž byla vážně zraněna. Z vylíčení rozhodujících skutečností ani z předložených důkazů však nevyplývá, že by řidič vozidla byl v souvislosti s dopravní nehodou v trestním řízení odsouzen, že by řídil pod vlivem alkoholu, případně že by nehodu způsobil úmyslně; jednalo se o klasickou dopravní nehodu - vážnou, nicméně svým průběhem nijak nevybočující z řady podobných událostí. Byť jsou její následky pro žalobkyni velmi vážné, není důvod, který by opodstatňoval použití nové právní úpravy s odkazem na § 3079 odst. 2 o.z. (V podrobnostech lze odkázat rovněž na rozhodnutí Nejvyššího