24 C 349/2020-28 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení žalované částky s tvrzením, že žalovaný cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní dne 24. 9. 2019 bez platného jízdního dokladu, kdy se při kontrole neprokázal platnou jízdenkou. S ohledem na shora uvedené skutečnosti požaduje žalobkyně uhradit jízdné 10 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby, žalovaný se k výzvě soudu v určené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní (autobusem) bez platného jízdního dokladu dne 24. 9. 2019. Žalovaný byl kontrolován při jízdě revizorem a o provedené přepravní kontrole byl sepsán záznam [číslo]. Výše jízdného a přirážky vyplývají z přepravních podmínek žalobkyně. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužných částek. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob, a dále podle zákona č. § 18a odst. 1, 2 písm. c) a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, kdy osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro drážní a silniční dopravu nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky ve výši 1 510 Kč, ale i úroku z prodlení, a to na základě § 1970 o. z., kdy výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím NS ČR spis. zn. 29 Cdo 4388/2013 tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (dále jen vyhl.) za každý ze dvou úkonů uvedených v § 1 odst. 3 vyhl. (žalobu a výzvu k plnění) po 100 Kč, tj. celkem 1 200 Kč. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě dle § 157 odst. 4 o. s. ř.