24 C 60/2021-90 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena dne 20. 5. 2020 smlouva o dílo. Podle ní měla žalovaná dílo započít dne 18. 5. 2020 a dílo dokončit dne 17. 7. 2020. Za nedodržení termínu předání díla byla ve smlouvě o dílo sjednána smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za každý den prodlení. Žalovaná žalobkyni nepředala dokončené dílo dne 17. 7. 2020, ani dne 31. 7. 2020, když bude vzato v úvahu předání staveniště žalované dne 1. 6. 2020. Předmětná částka představuje smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla v době od 1. 8. 2020 do 21. 9. 2020, to je po dobu 52 dnů, ve výši 2 000 Kč za každý den prodlení, což představuje částku 104 000 Kč. Dne 29. 10. 2020 doručila žalobkyně žalované výzvu k zaplacení smluvní pokuty, a proto požaduje úroky z prodlení od 30. 10. 2020. 2. Žalovaná namítla, že ujednání o smluvní pokutě je nejasné a neurčité, a tedy neplatné. Smluvní pokuta byla sjednána za nedodržení termínu předání, avšak termín předání nebyl smlouvou ujednán. Smlouva obsahuje pouze údaje o předpokládaném ukončení. Ujednání o smluvní pokutě musí být zcela jasné a určité, aby bylo zřejmé, jaké porušení povinnosti má za příčinu vznik nároku na smluvní pokutu, což v dané věci nebylo. Dále žalovaná uvedla, že k dokončení díla dne 21. 9. 2020 došlo z důvodu na straně žalobkyně, neboť tato předala staveniště až dne 1. 6. 2020, nikoli dne 18. 5. 2020, žalobkyně neměla stavebně připravené prostory, do kterých měla žalovaná instalovat výměníkovou stanici, došlo ke zjištění rozporu skutečného stavu vedení potrubí s předpokládaným stavem dle projektové dokumentace a žalobkyně požadovala ještě další práce nad rozsah sjednaných smlouvou. Po ukončení díla žalovanou muselo být ještě zařízení dodané žalovanou dopojeno na zdroje elektrické energie. Tento výkon však dle smlouvy žalovaná nezajišťovala, ale měla jej zajistit dle samostatné smlouvy s žalobkyní [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Po dokončení svých prací tedy žalovaná čekala na informaci o dokončení připojovacích prací, které zajišťovala žalobkyně sama jiným smluvním vztahem mimo smlouvu s žalovanou. 3. Podle § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. 4. V dané věci plyne z obsahu podání účastníků, že mezi nimi je nesporné, že uzavřeli dne 20. 5. 2020 písemnou smlouvu o dílo (dále jen SOD), kterou předložila žalobkyně a která je založena na č. l. 5 – 7 spisu. Vzhledem k tomu, že předmětem nároku uplatněného žalobkyní je pouze a toliko zaplacení smluvní pokuty podle této písemné smlouvy o dílo, zabýval se soud v prvé řadě námitkou žalované, že smluvní pokuta byla sjednána nejasně a neurčitě, tedy zkoumal, zda byla smluvní pokuta v této písemné smlouvě o dílo sjednána platně či nikoli. V dané věci byla povinnost zaplatit smluvní pokutu mezi účastníky sjednána za nedodržení termínu předání díla, a to konkrétně v článku IX. SOD tak, že„ Za nedodržení termínu předání díla zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý den prodlení“. Jedinými časovými termíny uvedenými v SOD jsou termíny uvedené v článku III., a to konkrétně:„ Zahájení plnění: 18. 5. 2020“„ Předpokládané ukončení 17. 7. 2020“ Žádný jiný datum (kromě datumů u podpisů) ve smlouvě uveden není. 5. Účastníci si tedy v písemné smlouvě o dílo výslovně dohodli, že termín ukončení díla je„ předpokládaný“. Zdejší soud se již ve věci vedené pod sp. zn. 24 C 153/2012 zabýval výkladem tohoto pojmu, tedy když si strany ujednají určitou skutečnost smlouvy jako„ předpokládanou“. V uvedené věci se jednalo o předpokládanou cenu díla v zakázkovém listě. Soud I. stupně tehdy dospěl k závěru, že byla-li v zakázkovém listě uvedená předpokládaná cena díla 12 000 Kč, dohodli se účastníci ohledně ceny díla. Toto rozhodnutí bylo napadeno žalobkyní odvoláním, které bylo odůvodněno tak, že je-li sjednána předpokládaná cena, nejde o určitou cenu díla. S tímto právním hodnocením se ztotožnil odvolací Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, který v rozhodnutí č. j. 15 Co 378/2013 - 152 uvedl, že pokud je v zakázkovém listě výslovně cena uvedena jako„ předpokládaná“, pak žádná ze stran nevyloučila, že se částka může změnit, aniž by se současně změnil rozsah objednané opravy a nelze souhlasit s názorem soudu I. stupně, že došlo k dohodě o ceně. Naopak je třeba dát za pravdu žalobkyni, že nebylo prokázáno, že by se účastníci dohodli na definitivní částce. Věc byla soudu I. stupně vrácena s tím, že jeho hodnocení spočívá v nesprávném právním posouzení věci. Vzhledem k těmto právním závěrům a s přihlédnutím k výše citovanému § 13 o. z., lze v této věci shodně uvést, že byla-li mezi účastníky dohoda o„ předpokládaném“ ukončení ke dni 17. 7. 2020, tak žádná ze stran nevyloučila, že se doba ukončení může změnit, aniž by se současně změnil rozsah díla. K dohodě o konkrétním datu ukončení díla tedy nedošlo, z uzavřené smlouvy o dílo neplyne pevný termín ukončení díla, který by byl nejvýše přípustný, maximální a nepřekročitelný, ale jde jen o předpokládané ukončení, které se změnit může. 6. Vzhledem k uvedenému je proto zcela přiléhavá judikatura předložená žalovanou (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, dále jen NS ČR, ve věci sp. zn. 32 Odo 1172/2003) podle které je-li povinnost zaplatit smluvní pokutu vázána na prodlení dlužníka (zhotovitele) v plnění termínu předání díla, přičemž ve smlouvě povinnost předat dílo do určitého termínu není sjednána, není dohodnut počátek prodlení rozhodný pro výpočet smluvní pokuty určitě a takto sjednána smluvní pokuta je neplatná. Právě tak tomu bylo v dané věci, neboť účastníci si nesjednali pevný a nejvýše přípustný termín ukončení díla (např. cena za dílo byla sjednána pevná a nejvýše přípustná - viz čl. IV. SOD), ten byl sjednán jen jako termín předpokládaný, a protože nebyl dohodnut počátek prodlení rozhodný pro výpočet smluvní pokuty určitě, je sjednaná smluvní pokuta právě pro neurčitost počátku prodlení zdánlivou, ke které se nepřihlíží dle citovaného § 554 o. z., neboť žádným výkladem nelze odstranit neurčitost sjednaného předpokládaného ukončení. 7. Dále je třeba uvést, že článek III. SOD nestanoví předpokládaný termín předání díla, ale předpokládaný termín jeho ukončení. Ujednání o předání a převzetí díla účastníci smlouvy nepojali jako součást III. odstavce nazvaného„ Sjednaná doba pro provedení díla“ tak, aby mohlo být bez jakýchkoliv pochyb dovozeno, že stanovený termín ukončení díla se vztahuje i na termín předání díla, jak nyní tvrdí žalobkyně. Předání a převzetí díla bylo naopak upraveno v samostatném článku VIII., který stojí ve struktuře SOD svým nadpisem a číslováním vedle článků III. a IX., tedy není možné jej subsumovat pod jiné ustanovení SOD. Nelze se proto ztotožnit s výkladem žalobkyně, že předání díla upravuje článek III., když smluvní strany si právě o předání díla sjednaly jiný článek, a to článek VIII., který stojí vedle článku III. vzhledem k členění smlouvy o dílo a grafickému zvýraznění jednotlivých oddílů smlouvy. Z obsahu článku VIII. je přitom zjevné, že dílo musí být nejprve ukončeno a teprve, když zhotovitel prohlásí dílo za ukončené, lze na jeho výzvu zahájit před přejímací řízení. O těchto před přejímacích řízeních měl být dle písemné smlouvy proveden zápis, jehož obsahem by byl soupis případných vad a nedodělků včetně dohody o opatřeních a lhůtách k jejich odstranění a dále soupis požadovaných prací a způsob jejich provedení. Článek VIII. tak tedy zcela zjevně odlišil předání a převzetí díla od jeho ukončení uvedeného v článku III., neboť se v něm předpokládalo, že budou stanovené ještě další lhůty pro odstranění případných vad a nedodělků a tedy strany uzavírající smlouvu o dílo zcela zjevně počítaly s tím, že lhůta ukončení díla nebude totožná s lhůtou předání díla. O tom svědčí též to, že při před přejímacích řízení mohl být proveden i soupis dodatečně požadovaných prací a způsob jejich provedení, když samozřejmě i jejich provádění by logicky opět posunulo termín předání již ukončeného díla. Vzhledem ke smluvně stanovenému postupu dílčích před přejímacích řízení, muselo po těchto před přejímacích řízení ještě dojít k samostatnému přejímacímu řízení, při kterém se objednatel zavázal převzít dílo, avšak jen