4 C 1/2021-13 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru, který žalovanému poskytl právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] na základě smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum]. Žalovaný dle uvedené smlouvy čerpal finanční prostředky, avšak v důsledku jeho prodlení se splácením úvěru právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného dopisem ze dne 12. 8. 2019 k okamžitému zaplacení dlužné částky. Žalovaný byl písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 7. 9. 2020, dosud však ničeho neuhradil. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Smlouvou o účtu ze dne [datum], Smlouvou o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“), výpisy z účtu, Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] (dále jen„ všeobecnými podmínkami“), Sazebníkem [právnická osoba] (dále jen„ sazebník“), poslední výzvou k úhradě ze dne 12. 8. 2019 má soud prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr formou kontokorentu do sjednaného limitu ve výši 5 000 Kč a závazek žalovaného zaplatit tento úvěr nejpozději do jednoho roku od jeho čerpání, a to tak, že nejpozději k tomuto datu byl žalovaný povinen zajistit na účtu dostatek prostředků ke splacení pohledávek Banky. Při splnění této podmínky, byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr opětovně až do limitu sjednané výše, a to i opakovaně, s tím, že úvěr musí být vždy splacen do jednoho roku od každého prvního čerpání následujícího po splacení úvěru v plné výši, dle článku 4.1 smlouvy. Výše úroku byla sjednána v sazbě 18,90 %. Dle Všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy, je banka oprávněna prohlásit úvěr a další své pohledávky ze smluv za okamžitě splatné, v případě že nedojde neprodleně k úhradě závazku v prodlení. Z výpisu ze sporožirového účtu a výzvy k plnění ze dne 12. 8. 2019 vyplývá, že žalovaný úvěr čerpal, ovšem svoje závazky neplnil řádně a včas, když se účet dostal do nepovoleného debetu, neboť výše kontokorentního úvěru na sporožirovém účtu byla překročena. Dlužná částka ke dni podání návrhu včetně požadovaného příslušenství činí neuhrazenou jistinu ve výši 5 721,64 Kč, úrok kapitalizovaný ve výši 800,08 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši 562,06 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 7. 9. 2020. 4. Soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při právní kvalifikaci vycházel zejména z ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen „obch. zák.“), kdy se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle ust. § 503 obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Podle ust. § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se obchodním zákoníkem řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 5. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z úvěru a také úroku z prodlení uplatněného ve výši dle vl. nař. 142/1994 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 691,93 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.