4 C 152/2021-28 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž bude žalovanému zvýšena vyživovací povinnost z částky 2 500 Kč měsíčně na částku 8 000 Kč měsíčně počínaje od 1. 7. 2018 a nadále. Žalobu odůvodnila tím, že je dcerou žalovaného, se kterým nikdy nežila ve společné domácnosti, naposledy bylo rozhodováno o výživném v roce 2002 a tedy před více jak 19 lety. Od té doby došlo k nárůstu jejích potřeb v souvislosti se studiem a dospíváním a stanovené výživné tomu neodpovídá. Využila proto ustanovení zákona o zpětném zvýšení výživného a požaduje výživné zvýšit od počátku měsíce, ve kterém byla žaloba podána, tj. od 1. 7. 2018 a nadále. V průběhu řízení vzala žalobkyně část žaloby za dobu od 1. 7. do 6. 7. 2021 zpět dle § 96 odst. 1 o. s. ř. a soud proto řízení v této části dle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil. 2. Žalovaný se zvýšením vyživovací povinnosti nesouhlasil s odůvodněním, že je v osobním bankrotu, bylo mu povoleno oddlužení a jeho současná finanční situace a rodinné poměry mu neumožňují jakékoliv vyšší výživné než dosud stanovené platit. Navrhl proto zamítnutí žaloby. 3. S ohledem na rozdílná stanoviska sporných stran, prováděl soud dokazování, jehož výsledky následně hodnotil dle § 131 o. s. ř. a vyvodil z nich tyto skutkové a posléze i právní závěry. 4. Shodným tvrzením účastníků, jakož i rodným listem žalobkyně, má soud prokázáno, že žalobkyně je dcerou žalovaného, se kterou nežije ve společné domácnosti. 5. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 17 Nc 114/2002-17, má soud prokázáno, že poprvé a zároveň naposledy bylo o výchově a výživě žalobkyně rozhodováno v roce 2002, když byla schválena dohoda rodičů. Žalobkyně byla svěřena do výchovy matky a žalovaný se zavázal přispívat na její výživu výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. V té době bylo žalobkyni 6 měsíců a její potřeby odpovídaly věku zdravého dítěte. Matka měla v té době ještě další vyživovací povinnost ke 12 letému synovi, byla rozvedená a na syna jí jeho otec přispíval částku 2 400 Kč měsíčně. Výdělek matky v té době činil průměrně cca 11 000 Kč měsíčně. O výdajích rozsudek ničeho neuvádí. 6. Žalovaný měl v té době další vyživovací povinnost, a to ke zletilé dceři [jméno] [příjmení], která studovala vysokou školu, dále ke [jméno] [příjmení], která studovala první ročník střední školy a dne [datum] se mu narodil syn [jméno] [příjmení]. Měl tedy v uvedené době celkem 4 vyživovací povinnosti. Ani u žalovaného rozsudek neuvádí ničeho ohledně měsíčních výdajů. 7. Žalobkyně v daném řízení doložila a prokázala tedy, že je studentkou 4. ročníku Střední uměleckoprůmyslové školy v Českém Krumlově a byla studentkou této školy i v rozhodném období, za které požaduje zvýšení výživného. Studijními výsledky dále prokázala, že studuje řádně s výborným prospěchem. Její výdaje představují náklady na dojíždění do školy ze svého bydliště ve výši 560 Kč měsíčně, telefon ve výši 500 Kč měsíčně a platby za úrazové a životní pojištění ve výši 600 Kč měsíčně. Náklady na pomůcky do školy, související s jejím studijním oborem – malbou (barvy, tužky, uhly, prašné pastely, štětce, laky, plátna, blind rámy atp.), činí v součtu cca 1 500 Kč měsíčně. Další výdaje má žalobkyně na mimoškolní zájmovou činnost, a to na jezdectví na koni ve výši cca 5 650 Kč měsíčně (3 000 Kč ustájení koně, 1 100 Kč krmení koně, 1 500 Kč kování, 50 Kč očkování). Další náklady pak představuje kynologie – 1 800 Kč měsíčně krmení psa, občasný trenér 300 Kč měsíčně, tj. v součtu 2 100 Kč měsíčně. V součtu tedy veškeré měsíční výdaje žalobkyně činí částku 12 000 Kč, když na úhradě této částky by se měli podílet oba rodiče podle svých schopností a možností. Žalovaný žádný z uvedených výdajů nerozporoval, a proto soud má za to, že tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné bez nutnosti toto dokládat a blíže se v odůvodnění rozsudku tímto zabývat. Soud však nepovažuje všechny žalobkyní uplatněné výdaje za důvodné a nezbytně nutné, a proto bude následně odůvodněno, jak na danou problematiku soud nahlíží. 8. Pokud jde o poměry matky žalobkyně [celé jméno žalobkyně], ta byla vyslechnuta jako svědek ke svým výdělkovým, majetkovým a osobním poměrům. Svědkyně vypověděla, že v rozhodné době byla a dosud stále je rozvedená a po celou tuto rozhodnout dobu má vyživovací povinnost již pouze k žalobkyni. Je zaměstnána u Armády ČR a potvrzením od zaměstnavatele zároveň prokázala, že její průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil v roce 2018 částku 38 145 Kč, v roce 2019 částku 42 744 Kč a v roce 2020 částku 42 455 Kč. Její výdaje v rozhodném období představovaly v roce 2018 splátku na hypotéku ve výši 11 000 Kč měsíčně, díky které mohla zakoupit byt, následně jej prodala, doplatila hypotéku a vzala si novou a v roce 2019 koupila dům a ten splácí proto částkou 17 000 Kč měsíčně. 9. Žalovaný, jako účastník řízení, vypověděl, že v roce 2018 byl ženatý a je tomu tak až dosud a měl a dosud stále má dvě vyživovací povinnosti, a to k žalobkyni ve výši 2 500 Kč měsíčně a k synovi [jméno] [jméno] [příjmení], se kterým žije ve společné domácnosti. Jeho finanční problémy začaly nejprve exekucí a potom následovala insolvence a oddlužení. Po celou rozhodnout dobu až dosud je zaměstnán u Vojenských lesů a statků. Jeho příjem je jednak z výsluhy od vojáků a jednak mzda od zaměstnavatele. S manželkou a synem bydlí v nájemním bytě v bytě, kde náklady na domácnost činí cca 6 000 Kč měsíčně, manželka je po celou rozhodnout dobu zaměstnána, syn [jméno] je v současné době studentem 4. ročníku gymnázia a bude maturovat. Je zdráv, vyjma nošení brýlí, do školy dojíždí autobusem, je výborným studentem a bude pokračovat na vysoké škole – vojenská medicína. Má koníčky modelářství, posilovnu, přičemž výdaje s tím spojené si hradí z brigád nebo z finančních darů. S dcerou není od jejího narození vůbec v kontaktu, vyjma pár okamžiků v jejím raném dětství. 10. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] má soud prokázáno, že Krajský soud v Českých Budějovicích zjistil dne [datum] usnesením č.j. [insolvenční spisová značka] úpadek dlužníka [celé jméno žalovaného] a povolil řešení úpadku oddlužením. Dílčími zprávami o přezkumu adresovanými insolvenčnímu soudu – Krajskému soudu v Českých Budějovicích má soud prokázánu majetkovou a finanční situaci žalovaného. Ta rovněž vyplývá z jednotlivých záznamů z jednání s dlužníkem v roce 2020. Těmito listinami má soud prokázán i příjem dlužníka, tj. žalovaného, v roce 2020, když žalovaný tvrdí, že tato situace je v období rozhodném v daném řízení stále stejná. Jelikož toto tvrzení žalovaného nebylo žalobkyní rozporováno, má soud za prokázané, že příjem žalovaného byl a stále je i v současné době stejný. Jedná se o příjem z výdělečné činnosti Vojenské lesy a statky ČR s. p. ve výši 15 044 Kč měsíčně a příjem ze starobního a jiného důchodu (výsluha) ve výši 27 061 Kč měsíčně. Celkový měsíční příjem žalovaného za rozhodné období tedy činí 42 105 Kč Celkem byly v rámci insolvenčního řízení zjištěny přihlášené a nezajištěné pohledávky žalovaného ve výši 3 978 107,10 Kč. 11. Podle § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 12. Dle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 13. Dle § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 14. Dle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 15. Dle § 922 odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 16. Dle § 923 odst. 1 o. z., změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 17. Dle § 163 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 18. Na základě výše uvedených ustanovení občanského zákona má soud prokázáno, že o úpravě výživného bylo naposledy rozhodováno soudem v době, kdy žalobkyni bylo 6 měsíců. Je tedy logické, že od té doby se její potřeby zvýšily v souvislosti s dospíváním a studiem. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně se každodenním studem stále připravuje na své budoucí povolání, a není proto dosud schopna se sama živit. Své výdaje vyčíslila žalobkyně ve výši cca 12 000 Kč měsíčně, avšak za důvodné považuje soud toliko výdaje spojené s dojížděním do školy, s telefonem, pojištěním, dále výdaji na školní pomůcky a