4 C 19/2021-17 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení televizního poplatku podle zákona č. 348/2005 Sb., za měsíce říjen až prosinec 2017, leden až prosinec 2018, leden až prosinec 2019 a leden 2020 včetně, neboť žalovaná byla registrována jako držitel televizního přijímače, avšak televizní poplatky neplatila. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud ohledně skutkového stavu zjistil, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne [datum]. Vznikla jí tak povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná však nedostála své povinnosti a poplatky za říjen až prosinec 2017, leden až prosinec 2018, leden až prosinec 2019 a leden 2020 včetně neplatila. Ve všech těchto měsících byl předepsán poplatek ve výši 135 Kč. Součet nezaplacených poplatků představuje částku ve výši 3 780 Kč (28 x 135). Tvrzené skutečnosti žalobkyně prokázala předloženými listinami a to potvrzením o přihlášení poplatníka televizního poplatku – výpisem z evidence České pošty, výzvou k zaplacení dlužných televizních poplatků s doručenkou a specifikací výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Soud věc právně posoudil podle ust. § 7 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, když výše poplatku vychází z ust. § 6 tohoto zákona. Protože žalovaná dosud žalobkyni nezaplatila televizní poplatky za shora uvedené období a nesplnila tak svoji zákonnou poplatkovou povinnost, uložil soud žalované splnění této povinnosti rozsudkem, a to včetně požadovaných úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně podle s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., to vše v souladu s ust. § 3028 odst. 1 občanského zákoníku Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když úspěšná žalobkyně nepředložila stejnopis předžalobní výzvy dle uvedeného ustanovení o.s.ř. zaslanou žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby a ani netvrdila, že by takovouto výzvu žalované vůbec zasílala. Výzva podle ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. je úkonem, v němž je identifikován věřitel i dlužník, výše a právní titul vzniku pohledávky (skutkové vymezení, z něhož právní důvod vyplývá), a je vyjádřena skutečnost, že dlužník je vyzýván k uhrazení dluhu, přičemž v případě neuposlechnutí v určité rozumné lhůtě bude následovat podání žaloby; předžalobní výzva musí být podepsána k tomu oprávněnou osobou. Upozornění na hrozící soudní vymáhání žádaného plnění je podstatnou náležitostí (essentialia negotii) výzvy k plnění, bez něhož tento úkon nevyvolá zákonné následky. Výzvu k zaplacení ze dne 15. 3. 2020 proto nelze považovat za výzvu ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když ačkoliv dlužníka upozorňuje na dlužnou pohledávku, nabízí mu možnosti řešení a prověření, zda pohledávka již není uhrazena, ani zmínkou ovšem neobsahuje upozornění na soudní vymáhání a nevyplývá to ani z jejího obsahu. Odůvodnění tohoto rozsudku je v souladu z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.