4 C 210/2021-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o úvěru a užívání kreditní karty [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v měsíčních minimálních splátkách včetně úroku ve výši 22,99 % ročně a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaná úvěr čerpala, avšak dostala se do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně proto ke dni 30. 1. 2021 prohlásila celý dluh žalované za splatný. Protože ani po zesplatnění žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho a dlužila tak žalobkyni částku v celkové výši 31 083,93 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 24 993,96 Kč, úroku ve výši 2 408,67, úroku z prodlení ve výši 834,30 Kč, poplatku za vedení karty ve výši 147 Kč, poplatku za odeslání upomínek v celkové výši 1 800 Kč a poplatku za přečerpání úvěrového rámce ve výši 900 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani na základě předžalobní upomínky. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o úvěru a užívání kreditní karty [číslo] ze dne [datum] ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami a sazebníkem žalobkyně, jakož i z výpisu z kreditní karty, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem žalobkyně poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 22,99 % ročně a poplatků minimálními měsíčními splátkami ve stanovené výši. Tento úvěr byl žalované poskytnut prostřednictvím kreditní karty. Z výpisu z kreditní karty vyplývá, že žalovaná se dostala do prodlení se splácením. Z tohoto výpisu také vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní, když z dopisu ze dne 31. 1. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 30. 1. 2021. Žalovaná pohledávka se tak skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 24 993,96 Kč, poplatků za odeslání tří upomínek v celkové výši 1 800 Kč (3x 600Kč), poplatku za přečerpání úvěrového rámce ve výši 900 Kč, poplatku za vedení karty ve výši 147 Kč, přirostlého úroku z úvěru ve výši 2 408,67 Kč a přirostlého úroku z prodlení v celkové výši 834,30 Kč. Žalovaná ani přes zaslané upomínky dosud na svůj dluh neuhradila ničeho. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr do výše 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a vyzvala ji k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 292 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 114 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 500 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 800 Kč částkou 378 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.