4 C 212/2021-14 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení byl žalobkyní vznesený nárok na úhradu dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], jejímž předmětem bylo životní pojištění, a to za pojistné období od 1. 6. 2020 do 1. 10. 2020 a na shora uvedené zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně doložila listinné důkazy prokazující opodstatněnost žalobního nároku. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o životním pojištění [číslo] má soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva s pojistným ve výši 875 Kč, pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Pojištění bylo sjednáno ode dne 1. 2. 2020 na dobu určitou 40 let. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti a smlouva tak zanikla ke dni 1. 10. 2020 pro neplacení pojistného. Dlužné období, po které nebylo pojistné hrazeno, je od 1. 6. 2020 do 1. 10. 2020. Žalovaný byl o úhradu dlužné částky upomínán, dne 11. 3. 2021 mu byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaný však přesto ničeho nezaplatil. Soud věc posoudil podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné, a dále podle ust. § 1970 o.z., podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nař. vl. č. 351/2013 Sb. Protože žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil pojistné podle výše uvedené pojistné smlouvy za pojistné období od 1. 6. 2020 do 1. 10. 2020 v částce 3 500 Kč spolu náklady za upomínání ve výši 200 Kč dle sazebníku, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po ukončení smlouvy, neboť nárok je v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 4 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Odůvodnění rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.