4 C 218/2020-21 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhá vyslovení povinnosti žalované zaplatit částku 500 Kč na jistině s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce částky 500 Kč prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na stránkách právního předchůdce žalobkyně, resp. formou textové zprávy SMS. Půjčenou částku převzala žalovaná v okamžiku schválení smlouvy dne 28. 3. 2014 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla žalobkyni postoupena žalovaná pohledávka. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2020. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas, žalované soud zaslal výzvu k vyjádření s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k věci nevyjádřila, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání. Na základě předložených listinných dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum]. V tento den byla žalované, dle předložené poštovní poukázky, vyplacena zápůjčka ve výši 500 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit do 16. 4. 2014. Žalovaná ovšem nesplnila svoji povinnost vrátit žalobkyni zápůjčku řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020 byla žalovaná upomínána o zaplacení dlužné částky s tím, že pro případ nezaplacení bude dluh vymáhán soudní cestou. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník„) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 a 2 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ust. § 2393 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. Pohledávka pak byla postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky představující dlužnou část nevrácené zápůjčky, když poplatek žalobkyně nepožaduje, tak i co do zákonných úroků z prodlení uplatněných dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle vládního nař. č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. od 17. 4. 2014 Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšná žalobkyně má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (1 úkon právní služby 200 Kč - § 14b vyhl. 177/1996 Sb.), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.), 21 % DPH a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s ř.