4 C 234/2020-12 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 550 Kč do 10. 2. 2019. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a dlužnou částku žalobkyni neuhradil, nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne 20. 4. 2020. V souladu se smlouvou dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů a smluvní pokutu. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím internetových stránek www.coolcredit.cz uzavřena smlouva zápůjčce, zápůjčku ve výši 20 000 Kč žalobkyně dne [datum] převedla bezhotovostně na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Zápůjčka byla splatná dne [datum]. Žalovaný se zavázal do sjednaného data vrátit poskytnutou částku 20 000 Kč a zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek 4 550 Kč. Protože žalovaný nedodržel svůj závazek ze smlouvy, byly mu žalobkyní opakovaně zasílány upomínky. Smluvně byl sjednán i poplatek v případě zaslání upomínek ve výši 500 Kč za každou zaslanou upomínku. V čl. II odst. 2.3 smlouvy si pak strany sjednaly smluvní pokutu v případě prodlení dlužníka s plněním jeho závazků ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně kapitalizovala smluvní pokutu v částce 10 000 Kč s ohledem na limitaci danou ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předžalobní výzvou ze dne 20. 4. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné pohledávky. Z tvrzení žalobkyně, které nebylo žádným způsobem zpochybněno, je zřejmé, že se tak stalo marně. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 a 2 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ust. § 2393 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle ustanovení ust. § 1751 téhož zákona, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky jistiny a poplatku za sjednání smlouvy, tak i co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které žalobkyně požadovala ve výši 2 500 Kč, kapitalizované smluvní pokuty a úroku z prodlení uplatněného podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal jej ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. od 11. 2. 2019 Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 582 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 382 Kč, dále nákladů za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění dle ust. § 14b) za 3 úkony po 300 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč. V součtu tedy náklady řízení ve výši 2 582 Kč a právě tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni na nákladech řízení nahradit. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.