4 C 8/2021-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vyslovení povinnosti žalovanému zaplatit částku celkem ve výši 15 200 Kč na jistině s úroky, úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO]) a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] částky 10 000 Kč. Půjčenou částku převzal žalovaný osobně v hotovosti při podpisu smlouvy, a to dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly žalobkyni postoupeny i žalovaná pohledávka. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 15 200 Kč, tj. jistinu 10 000 Kč a poplatek 5 200 Kč. Žalovaný však dlužné částky neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny a poplatků včetně úroků a zákonných úroků z prodlení. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas, žalované soud zaslal výzvu k vyjádření s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k věci nevyjádřil, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání. 3. Na základě předložených listinných dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dne [datum]. V tento den převzal žalovaný půjčenou částku ve výši 10 000 Kč. Zápůjčku včetně poplatku ve výši 7 400 Kč, tj. celkem ve výši 17 400 Kč měl žalovaný uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však nehradil splátky včas a řádně, když nedodržel předepsaný splátkový kalendář a poslední příslušná splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne [datum]. Neuhrazená část závazku byla zesplatněna dne [datum], a to marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky. Na základě smlouvy o postoupení ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ve výši 15 200 Kč žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020 byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužných částek s tím, že pro případ nezaplacení bude dluh vymáhán soudní cestou. 4. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník„) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 a 2 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ust. § 2393 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. 5. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se dlužné pohledávky z titulu nevrácené půjčky, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak co do zákonných úroků z prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Pokud jde o smluvní úroky, tyto nebylo možno přiznat žalobkyni ani zčásti, neboť pro žalobkyní vymezená období si jej účastníci, resp. právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, nesjednali. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 23,72 % p.a. z dlužné jistiny půjčky za období od 1. 11. 2016 (den následující po splatnosti poslední splátky půjčky) do zaplacení. Z první věty článku 9.7 smluvních podmínek vyplývá, že smlouva o půjčce byla mezi stranami sjednána na dobu určitou s účinností ode dne podpisu smlouvy ([datum]) do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky ([datum]). Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně požaduje zaplacení smluvně sjednaného úroku za období následující po dni splatnosti poslední splátky půjčky. V daném případě žalovaný nesplácel půjčku řádně a včas, v okamžiku splatnosti poslední splátky již byl v prodlení se zaplacením předchozích splátek a z tohoto důvodu nastal účinek sjednaný v druhé větě článku 9.7 smluvních podmínek – došlo k prodloužení účinnosti smlouvy až do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. V tomto prodlouženém období po [datum] však již jistina není smluvně úročena (článek 1.2, věta třetí, smluvních podmínek). Pokud tedy žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení úroku za toto období, nemá tento její nárok oporu v uzavřené smlouvě. Lichá je též argumentace žalobkyně, že k výše popsanému prodloužení účinnosti smlouvy nedošlo, neboť v tomto případě (který však v projednávané věci dle názoru soudu nenastal) by účinnost smlouvy skončila k [datum] a pro placení úroku v následujícím období by rovněž chyběl smluvní podklad. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 080 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.