8 C 233/2020-44 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení neuhrazené ceny za pronajaté zařízení Dawn Gateway HDD DMC7002KLG, které žalovaný, využívající služby elektronických komunikací poskytované právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], nyní [právnická osoba]), převzal od právního předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] na dobu jejího trvání, a dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení daného zařízení, neboť právní předchůdce žalobkyně od smlouvy ke dni [datum] z důvodu opakovaného porušování povinností žalovaným odstoupil a po žalovaném požadoval vrácení pronajatého zařízení a uhrazení dlužné ceny za pronájem tohoto zařízení. Žalovaný však předmětné zařízení žalobkyni nevrátil a nezaplatil ani cenu za pronájem. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaný využíval na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] služby elektronické komunikace poskytované právním předchůdcem žalobkyně za stanovené ceny. S jejich využíváním byla spojena nabídka právního předchůdce žalobkyně na pronájem zařízení, kterou žalovaný akceptoval a uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně rovněž smlouvu o pronájmu zařízení Dawn Gateway HDD DMC7002KLG na dobu trvání smlouvy. Cena za pronájem zařízení byla sjednána ve výši 189,99 Kč měsíčně. Žalovaný byl povinen zařízení vrátit v případě ukončení dané smlouvy. Pro případ nevrácení daného zařízení byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši dle platného ceníku právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný však svůj závazek platit nájemné za výše uvedené zařízení řádně neplnil. Konkrétně jde o nezaplacené vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] v částce 187,66 Kč, [číslo] splatné dne [datum] v částce 189,99 Kč, [číslo] splatné dne [datum] v částce 189,99 Kč a [číslo] splatné dne [datum] v částce 49,02 Kč. Právní předchůdce žalobkyně právě pro neplnění smlouvy žalovaným od smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ke dni [datum] odstoupil, jak vyplývá z dopisu ze dne [datum], a vyzval zároveň žalovaného k vrácení pronajatého zařízení, resp. k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, jak vyplývá z dopisu ze dne [datum]. Žalovaný však žalobkyni předmětné zařízení nevrátil a nezaplatil ani sjednanou smluvní pokutu. Celková dlužná částka za dlužné nájemné tak činí 616,66 Kč a za smluvní pokutu 5 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla proto postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 3. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), které stanoví, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ust. § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 4. Po přezkoumání a zhodnocení listinných důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný využíval služby elektronických komunikací poskytované právním předchůdcem žalobkyně a dále že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná nájemní smlouva. Žalovaný řádně neplatil výše uvedené nájemné za pronájem daného zařízení, právní předchůdce žalobkyně proto po právu od smlouvy odstoupil. Po skončení smlouvy žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně či žalobkyni dlužné nájemné nezaplatil a ani předmět nájmu nevrátil, jak se k tomu ve smlouvě zavázal. Žalovaný tedy dluží žalobkyni, na kterou byla celá pohledávka za žalovaným platně postoupena, celkovou částku 5 616,66 Kč z titulu dlužného nájemného a smluvní pokuty, na kterou vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok dle uzavřené smlouvy pro porušení povinnosti žalovaného vrátit pronajaté zařízení. Protože uvedenou částku žalovaný dosud v rozporu se svojí smluvní i zákonnou povinností žalobkyni nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, žaloba), dále paušální náhrada hotových výdajů za tyto 3 úkony po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Odůvodnění rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.