8 C 241/2021-44 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala, aby se zdržel instalace zateplovacího systému a sejmul všechny umístěné desky zateplovacího systému na zdi a v místě uvedeném ve výroku I. a II., s odůvodněním, že žalovaný je jejím sousedem, který provádí rekonstrukci svého domu včetně fasády na zdi domu, která hraničí s parcelou v jejím vlastnictví (čl. I. odst. 1 - 3 žaloby). Žalobkyně nebrání provedení opravy fasády a umožnila žalovanému instalaci lešení, avšak umístěním zateplovacího systému nad pozemek žalobkyně dochází k nepřípustnému a svémocnému zásahu do její držby pozemku plynoucí z jejího vlastnického práva k tomuto pozemku (čl. I. odst. 4 žaloby). Zopakovala, že umísťováním zateplovacího systému nad pozemek žalobkyně ruší žalovaný držbu žalobkyně, a proto jí nezbývá než se dle ust. § 176 a násl. o. s. ř. ve spojení s ust. § 1003 a násl. o. z. domáhat ochrany držby svého pozemku pod zateplovacím systémem, který žalovaný umísťuje na fasádu svého domu přímo hraničící s pozemkem žalobkyně (čl. II. odst. 6 žaloby). Rušení držby trvá od 5. 10. 2021 a žaloba je tedy podána v zákonem stanovené lhůtě dle ust. § 1008 o.z. (čl. II. odst. 7 žaloby). 2. Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil tak, že je sousedem žalobkyně a provádí opravu fasády včetně zateplení na předmětné zdi (odst. I. vyjádření). Ta je však odkloněna směrem do jeho parcely, přičemž se stoupající výškou zdi je větší i tento odklon, a zateplovací polystyren instaloval v takové šířce, aby vnější hrana fasády nepřekročila zjištěnou hranici mezi oběma pozemky. Vycházel přitom ze zprávy vypracované geodetkou [titul]. [jméno] [příjmení], jež je úředně ověřena oprávněným zeměměřickým inženýrem [titul]. [jméno] [příjmení]. Žalovaný tedy nezřizuje část stavby (zateplení fasády části hraniční zdi polystyrenem) nad sousedním pozemkem žalobkyně, jak žalobkyně v žalobě tvrdí. Žaloba je proto nedůvodná, neboť žalovaný držbu žalobkyně neruší (odst. III. a IV. vyjádření). Žalovaný při jednání dále uvedl, že při provádění zateplení stále hlídali, aby zateplení bylo na jeho pozemku a nezasáhli do pozemku žalobkyně, a to s pomocí laseru a provázku (č. l. 35 p. v. a 36 spisu). 3. Podle ust. § 1003 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle ust. § 1007 odst. 1 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Dle odst. 2 tohoto ustanovení vypuzení z držby nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Podle § 176 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o. s. ř.) se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle 180 odst. 1 o. s. ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením. 4. Soud v prvé řadě zkoumal včasnost podání žaloby. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že k rušení držby došlo dne 5. 10. 2021 umísťováním zateplovacího systému nad její pozemek. Žalovaný toto její tvrzení nepopřel, ve svém písemném podání naopak potvrdil, že provedl již větší část opravy fasády včetně zateplení na předmětné zdi. Z uvedeného lze učinit závěr, že subjektivní lhůta šesti týdnů i objektivní lhůta jednoho roku pro podání žaloby byla splněna a žaloba tedy byla podána včas. 5. Dále se soud zabýval otázkou, zda došlo k žalobkyní tvrzenému rušení držby, či nikoli, jak tvrdí žalovaný. Ze shodných tvrzení účastníků, jakož i z informace o pozemku (č. l. 8 a 8 p. v.), katastrální mapy (č. l. 9), měřického náčrtu a soupisu nemovitostí (příloha A) a B) od žalobkyně), má soud za prokázané, že účastníci řízení vlastní sousední pozemky p. č. st. [anonymizováno] (ve vlastnictví žalobkyně) a p. č. st. [anonymizováno] (ve vlastnictví žalovaného). Z těchto důkazů, jakož i z místního ohledání a fotografií (č. l. 10 a 11) má soud dále za prokázané, že na uvedeném pozemku žalovaného se nachází dům žalovaného, jehož zeď tvoří v místě styku s pozemkem p. č. st. [anonymizováno] hranici mezi tímto pozemkem žalobkyně a pozemkem žalovaného p. č. st. [anonymizováno]. Z místního šetření má soud též za prokázané, že stěna domu žalovaného přiléhající k pozemku žalobkyně je šikmá směrem do pozemku žalovaného. Šířka polystyrénu roste směrem vzhůru, tento tvoří klín, při jehož prodloužení směrem dolů se koncový prodloužený bod nachází na stěně domu. I pouhým okem bylo patrné, že polystyrén na stěně domu žalovaného nezasahuje nad pozemek žalobkyně a je jím vyplněn prostor stěny, která ubíhá směrem do pozemku žalovaného (č. l. 31). Dále bylo zjištěno, že celá stěna domu je již zakryta polystyrénem, je na něm stěrka, jsou hotové i okapničky, tedy zateplení je již dokončeno, jak o tom byla provedena fotodokumentace (č. l. 29), která byla při jednání provedena jako důkaz (č. l. 35 p.v). Podle technické zprávy vypracované výše jmenovanými osobami (zakázka [číslo]) bylo geodetickým měřením zjištěno, že fasáda se vůči linii hranice mezi pozemky nachází směrem„ do budovy“ (č. l. 19 – 23). Tvrzení žalovaného, že při provádění zateplení hlídali, aby zateplení bylo na jeho pozemku a nezasáhli do pozemku žalované, má soud za prokázané z jím předložené fotodokumentace a videa, které bylo provedeno jako důkaz z žalovaným předloženého flash disku. Z žalovaným předložené dokumentace pro novou zelenou úsporám a z dokumentace pro ohlášení stavby (příloha 1) a 2) od žalovaného) má soud za prokázané, že žalovaný je povinen dle těchto listin při provádění stavby nepřesáhnout na sousední pozemky. 6. Z výše uvedeného zjištěného skutkového stavu má soud za vyvrácené tvrzení žalobkyně, že žalovaný umístěním zateplovacího systému na svůj dům [adresa] ruší držbu pozemku p. č. st. [anonymizováno] žalobkyně a instalací zateplovacího systému ji z její držby vypudil. Z místního ohledání vyplynulo, že linie zateplení na předmětné zdi je nad vlastnickou linií danou patou zdi domu a pozemkem, neboť zateplení začíná až v té výši, kde vyplňuje úkos domu žalovaného do svého pozemku. Toto zjištění soudu je zcela v souladu se shora uvedenou technickou zprávou [číslo] podle které se fasáda nachází vůči linii hranice mezi pozemky směrem do budovy. Žalovaný při realizaci zateplovacího systému o hranici mezi pozemky věděl, tuto si vytýčil a dílo realizoval tak, aby do pozemku žalobkyně nezasáhl, když vedle obecné povinnosti provádět dílo ve svých hranicích a dle stavební dokumentace byl dále motivován k řádnému provedení díla snahou o splněním dotačních podmínek. Protože v řízení bylo provedenými důkazy prokázáno tvrzení žalovaného a vyvráceno tvrzení žalobkyně, soud její žalobu zcela zamítl. Nad rámec uvedeného lze dodat, že navrhovanému petitu v odst. I., aby se žalovaný zdržel instalace zateplovacího systému, nebylo možné vyhovět ani z důvodu, že tato instalace již byla dokončena. I kdyby platilo tvrzení žalované, že při místním ohledání nedošlo k zcela přesnému měřené laserem, a je tedy možné, že část zateplení přesahuje do pozemku žalované (což však má soud za vyvrácené, jak bylo výše uvedeno), nebylo by lze vyhovět navrhovanému petitu v odst. II., aby žalovaný sejmul všechny desky zateplovacího systému, které na předmětnou zeď umístil, neboť z místního ohledání i fotodokumentace je zcela zjevné, že absolutní většina zateplení je nad pozemkem žalovaného v úkosu jeho domu směrem do jeho pozemku. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému žalovanému přiznal nárok na jejich náhradu. Tyto náklady sestávají z odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast na místním ohledání dne 20. 10. 2021), kdy výše odměny činí v souladu s § 9 odst. 1, ve spojení s § 12 odst. 3 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen,,a. t.“), částku 1 900 Kč za jeden úkon, tj. celkem 5 700 Kč. Současně náleží advokátu paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a. t. ve výši 300 Kč za každý ze 3 uvedených úkonů právní služby, tj. celkem 900 Kč. Dále advokátu náleží náhrada jízdného, a to za cestu z místa sídla advokáta v [obec] na místní ohledání a zpět, což činí za jednu jízdu tam a zpět 32 km, kterou zástupce žalovaného vykonal vozidlem s průměrnou spotřebou nafty 8,1