8 C 252/2020-19 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce věřitele [právnická osoba] domáhala vůči žalované jako dlužníku zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který žalované poskytl právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 22. 10. 2016 ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit spolu s náklady úvěru ve 13 měsíčních splátkách. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, a proto dnem splatnosti poslední splátky nastala splatnost celého úvěru. Za prodlení byla žalované rovněž uložena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, tj. celkem ve výši 3 225,60 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 22. 10. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit včetně nákladů úvěru ve výši 10 800 Kč v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Přímo v úvěrové smlouvě v čl. IV. odst. 2 je mimo jiné sjednáno, že klient (úvěrovaný), který je v prodlení se splacením úvěru, je povinen zaplatit věřiteli (úvěrujícímu) smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky. Žalovaná však úvěr v dohodnutých splátkách nesplácela a dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem 16. 11. 2017, nastala splatnost celého úvěru. Žalovaná tak dlužila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 3 200 Kč. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, jak je prokázáno předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020, jakož i z oznámení o postoupení pohledávky žalovanému. Smluvní pokutu pak žalobkyně vypočetla z dlužné částky 3 200 Kč za období od 17. 11. 2017 do 20. 8. 2020 ve výši 0,1 % denně z této částky, tj. celkem ve výši 3 225,60 Kč a tuto částku uplatnila v žalobě. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho, jak vyplývá z předžalobní upomínky. 3. Po právní stránce byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 4. Žalovaná žalobkyni a ani jejímu právnímu předchůdci přes uplynutí doby splatnosti úvěru poskytnuté finanční prostředky ve výši 3 200 Kč dosud nevrátila, čímž porušila svoji smluvní povinnost obsaženou i ve výše citovaném právním předpise, a soud jí proto uložil zaplacení tohoto jejího dluhu vůči žalobkyni jako postupníku tímto rozsudkem. Soud žalobkyni přiznal i požadovanou smluvní pokutu ve výši 3 225,60 Kč, neboť žalovaná porušila právě takovou smluvní povinnost, na kterou byl vázán vznik nároku na smluvní pokutu a žalobkyní požadovaná výše smluvní pokuty nepřevyšuje její sjednanou výši a ani zákonné limity pro smluvní pokutu ve spotřebitelských úvěrech. Žalobkyně má nárok též na příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení dle ust. § 1970 o. z. z důvodu prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu. Výši požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé), a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo pak bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Odůvodnění tohoto rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.