9 C 184/2021-40 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 226 500 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že se žalovaným jednala o zhotovení díla na své nemovitosti, následně jí předložil rozpočet, který však byl zhotoven společností [právnická osoba], jejímž jednatelem a společníkem je otec žalovaného. Uvedená společnost provedené práce rovněž fakturovala. Otec žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] práce na nemovitosti i prováděl, dosud nejsou dokončené a mají velké množství vad. Vedle částek, které fakturovala společnost [právnická osoba], zaplatila žalobkyně celkem 226 500 Kč na účet žalovaného. Ten však pro ni nic nevykonal, inkasoval tak peníze, které mu nepatřily. Pokud žalovaný se žalobkyní jednal, vystupoval za společnost [právnická osoba], nikoli za sebe jako fyzickou osobu. Žalobně původně řešila vady díla, které jsou velkého rozsahu, se žalovaným, následně zjistila, že zaplatila i práce, které vůbec nebyly provedeny. Výslovně uvedla, že předmětem žaloby nejsou provedené práce ani vady. Tvrdila, že po přezkoumání všech podkladů dospěla k závěru, že žalovanému plnila zcela bez právního důvodu a ten se na její úkor obohatil právě částkou 226 500 Kč, ačkoli pro ni nic neučinil. Nikdy jí nevystavil ani žádnou fakturu, poslal pouze emailové dispozice k platbám. Byla přesvědčena, že nedůvodně inkasovanou částku je povinen vrátit. 2. Soud vydal ve věci platební rozkaz, proti němuž se bránil žalovaný včas podaným odporem. Potvrdil, že od žalobkyně obdržel částku 226 500 Kč, jednalo se však o plnění za provedené dílo. Žalovaný popíral, že by pro žalobkyni nic nevykonal. Naopak byl to on, s kým žalobkyně od samého počátku o provedení stavebních prací jednala. Nejdříve se dohodli na zhotovení zámkové dlažby a opěrné zdi na přístupové cestě a stání pro automobily, následně potom i na zhotovení terasy, zděného oplocení, palisád a na provedení zemních prací. Vypracoval pro žalobkyni rozpočet, z něhož byla zřejmá cena, za kterou bude dílo provedeno. Není pravda, že by rozpočet zpracovala společnost [právnická osoba], označení subjektu v tabulce je nedopatření. V minulosti vypracoval pro společnost otce řadu rozpočtů a omylem označení v tabulce ponechal. Žalobkyně však věděla dobře, s kým jedná a komunikovala s ním. Důvodem zapojení jmenované společnosti, které žalovaný nezpochybňoval, byla skutečnost, že žalobkyně projevila zájem snížit cenu. Navrhl jí proto, že materiálově náročnější část díla může provést zmíněná společnost, jejímž společníkem je jeho otec. Ta mohla do ceny díla promítnout množstevní slevy materiálů, které uplatňuje u svých dodavatelů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný tedy zprostředkoval dodávku části díla u společnosti [právnická osoba], která dohodnutou část díla žalobkyni vyúčtovala a inkasovala odměnu. Žalovaná částka naproti tomu představuje odměnu za dílo, které provedl on osobně. Tvrdil, že žalobkyni vystavil dvě faktury - první ze dne 5. 10. 2020 na částku 126 580 Kč a druhou dne 16. 11. 2020 na částku 100 000 Kč. Zdůraznil, že žalobkyně v minulosti nezpochybňovala, že to byl on, kdo dílo provedl, pouze se začala domáhat vrácení části provedené úhrady s tvrzením, že dílo vykazuje vady. Navrhoval proto zamítnutí žaloby. 3. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi připustila, že na jaře 2020 jednala s [celé jméno žalovaného] o zhotovení díla, v březnu jí předložil rozpočet, následně došlo ještě k nějakému rozšíření požadavku. Cena za původně sjednanou práci měla představovat 117 878 Kč a za materiál 205 640 Kč. Práce byly zahájeny během léta. První fakturu platila 3. 8. 2020, na podzim ještě další fakturu a částku 126 580 Kč zaplatila žalovanému. Neřešila, že faktury vystavila společnost [právnická osoba], neuvažovala o tom, na jaký účet posílá další peníze, s [celé jméno žalovaného] se dohodla na díle a on je prováděl. Žalobkyně zdůrazňovala, že žalovaný práce osobně nevykonával, pouze zařídil jejich provedení; na stavbě pracoval pan [celé jméno žalovaného] starší, s nímž však nic neřešila, a další lidé. V listopadu 2020, kdy byly práce skoro hotové, požadovala ještě zhotovení plotu, který předmětem původní dohody nebyl. Žalovaný jí předal další rozpočet a ona mu zaslala další zálohu ve výši 100 000 Kč. K dokončení práce však nedošlo, plot byl nekvalitní a vypadal skoro jako původní. Žalovaný sliboval opravu, nakonec jí oznámil, že on ani jeho zaměstnanci již nepřijedou, pouze si vyzvedl své věci. Připustila, že o zhotovení díla komunikovala pouze se žalovaným (prostřednictvím emailu, SMS nebo WhatsApp), který jí osobně předával rozpočet, po celou dobu vycházela z toho, že se dohodla s ním. Teprve po jednání se svou právní zástupkyní zjistila, že dodavatelem měla být společnost [právnická osoba], kterou nakonec vyzvala k dokončení díla. Na dohodu, že společnost [právnická osoba] provede z ekonomických důvodů část díla, si nevzpomínala. 4. Žalovaný v zásadě potvrdil výpověď žalobkyně v tom smyslu, že s ní o zhotovení díla jednal a dodal, že smlouvu uzavřel sám za sebe jako OSVČ. Na přání žalobkyně zajistil, že část díla byla provedena společností jeho otce, což vycházelo poněkud lépe ohledně cen materiálu. Dílo však prováděl on, platil materiál, odměňoval zaměstnance. K rozpočtu uvedl, že některé položky v něm byly skutečně zaneseny dvakrát, byly uvedeny alternativně a žalobkyně si měla vybrat způsob provedení. Vedle toho si žalobkyně vyžádala některé vícepráce, které cenu pochopitelně změnily. Připustil, že některé práce byly opravovány. 5. Ze shodných výpovědí vyslechnutých svědků bylo zjištěno, že byli v pracovním či jiném poměru se žalovaným, nikoli s jeho otcem. Jednalo se o dva odborné pracovníky (na zemní práce, a na pokládku dlažby) a tři brigádníky. Všichni shodně uvedli, že je oslovil a vyplácel [celé jméno žalovaného]. Všichni připustili přítomnost [jméno] [celé jméno žalovaného] na stavbě, úkoly od něj však nedostával ani jeden. 6. Z materiálu označeného,,soupis prací“ a ze shodných výpovědí účastníků je zřejmé, že se původně dohodli na rozsahu prací, k nimž byl předložen rozpočet. Později došlo k rozšíření objednávky a vypracování dalšího rozpočtu. Předmětem díla mělo být provedení zemních prací, oplocení, zámková dlažba. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] vyplynulo, že k jejímu zapojení došlo po zahájení stavebních prací na žádost žalovaného z důvodu přání žalobkyně snížit náklady. Na základě následné dohody dodala část materiálu a provedla s tím související stavební práce, ty fakturovala přímo žalobkyni a byly uhrazeny (jednalo se o dodávku materiálu a práce spojených s pokládkou zámkové dlažby a stavbou zdi). Z emailové komunikace a SMS zpráv, jimiž byl na návrh žalobkyně proveden důkaz, plyne, že žalobkyně jednala se žalovaným. Nebyl navržen ani proveden žádný důkaz svědčící o tom, že žalobkyně před zahájením prací či v jejich průběhu jednala se [právnická osoba] c.z., s.r.o. 7. Úkolem žalobce je, aby v řízení tvrdil a prokázal, že mu svědčí právo na plnění, kterého se v žalobním petitu dožaduje. Právní posouzení důvodu, pro který může být žaloba úspěšná, je pochopitelně věcí soudu a je na něm, aby oprávněnost žaloby posoudil ze všech možných zákonných hledisek. Pokud zjistí, že lze na věc po právní stránce pohlížet jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve ho, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodujících skutečností a k nim navrhl důkazy (§118 a) odst. 2 o.s.ř.), a teprve následně rozhodne. Neznamená to však, že by měl poučovat účastníka, že jeho vylíčení rozhodujících skutečností a navržené důkazy a jsou v rozporu s žalobními tvrzeními, na kterých svůj požadavek staví. 8. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 226 500 Kč s odkazem na bezdůvodné obohacení a ve skutkové rovině tvrdila, že se žalovaným žádnou dohodu neuzavřela, plnila mu, aniž k tomu byl jakýkoli důvod. Již její vlastní vylíčení rozhodujících skutečností však tomuto tvrzení odporuje. Žalobkyně svou účastnickou výpovědí i předloženou korespondencí (zejména vzájemná komunikace) naopak prokázala, že mezi účastníky dohoda o provedení díla existovala. Je nepochybné, že to byl právě a jenom žalovaný, koho žalobkyně s požadavkem na provedení díla oslovila, s kým výlučně komunikovala, kdo objednal zaměstnance a vyplácel je. Vzhledem k výpovědím účastníků, které byly v zásadě shodné, je nepochybné, že vůle obou stran směřovala k uzavření vzájemné smlouvy, že oba vycházeli z toho, že nějakou smlouvu uzavřeli a že na základě této smlouvy bylo plněno. Skutečnost, že část díla byla provedena a fakturována společností [právnická osoba] a této společnosti také uhrazena, na tom nic nemění. Žalovaný přímé platby potvrdil a vysvětlil je tím, že na přání žalobkyně byly v části díla dohodnuty dodávky [právnická osoba] c.z., s.r.o. To v písemném vyjádření potvrdila i uvedená společnost. Ostatně ani žalobkyně tuto skutečnost přímo nepopřela, pouze uvedla, že si na nabídku, že část díla provede společnost otce žalovaného, nepamatuje, což působí v kontextu celého dokazování nevěrohodně. Ještě dne 26. 3. 2021 zaslala žalobk