9 C 191/2020-46 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit shora uvedenou částku z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., a žalovaným, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku dne [datum]. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobci smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Soud vydal ve věci platební rozkaz, ten vsak byl jako nedoručitelný zrušen. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce, v níž se zavázal věřitel poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 a tuto skutečně žalovanému poštovní poukázkou zaslal a žalovaný tuto částku dne [datum] převzal. Žalovaný svou povinnost vrátit uvedenou částku dle tvrzení žalobkyně nesplnil, žalobě se nebránil, úhradu částky nedoložil. Pohledávka původního věřitele byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak marně. 5. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1970 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Žalovaný žalobkyni a jejímu právnímu předchůdci dosud nevrátil splatnou jistinu úvěru ve výši 1 000 Kč, porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud mu uložil zaplacení dluhu tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně podle § 1970 o.z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský zákoník. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a paušální náhrada výdajů stanovená podle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21%. Platební místo bylo určeno podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.