9 C 191/2021-23 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se domáhá žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z důvodu smlouvy o zápůjčce. Uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce, na základě které zaplatil žalobce žalovanému částku 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit nejpozději do [datum] v celkové výši 3 651 Kč, svůj závazek však nesplnil. Žalobkyně odkázala na smlouvu uzavřenou mezi účastníky a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. 2. Soud vydal ve věci platební rozkaz, ten se však nepodařilo žalovanému do vlastních rukou doručit a proto byl zrušen. Následně soud z úřední činnosti zjistil, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti, jeho opatrovníkem bylo jmenováno Statutární město Jihlava. 3. Opatrovník žalovaného sdělil, že o dluhu nebyl informován. Namítal, že považuje za nespravedlivé, aby žalovaný platil úhradu úroků z pohledávky, úroku z prodlení a náklady řízení. Poukázal na to, že žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 9. 5. 2019 č.j. 7 Nc 1726/2018-72, který nabyl právní moci dne [datum], omezen ve svéprávnosti. Z posudku vypracovaného pro účely řízení je mimo jiné zřejmé, že žalovaný trpí organickou poruchou s bludy a dále je současně přítomna prohlubující se demence, která není léčbou ovlivnitelná. Jeho schopnosti neumožňují právně jednat, aby mu nevznikla újma. Diagnóza demence lehkého až středního stupně byla lékařsky zaznamenána již v roce 2016. 4. Z rozsudku zdejšího, který byl shora citován, vyplývá, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, nakládá s peněžními prostředky do částky 300 Kč týdně a smluvních vztahů, kde předmětem jednotlivého vztahu plnění nebo závazek dohodnuty 300 Kč. Žalovaný je tedy osobou omezenou ve svéprávnosti, která je mimo jiné omezena v nakládání s finančními prostředky nad 300 Kč týdně. Současně je zřejmé, že zdravotní stav žalovaného je konstantní, zmíněná demence u něj byla shledána již v roce, v němž došlo k uzavření smlouvy. Je tedy zřejmé, že důvody omezení svéprávnosti žalovaného byly dány již v období, kdy k uzavření smlouvy došlo. 5. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Jak je uvedeno shora, žalovaný nebyl způsobilý k nakládání s finančními prostředky v rozsahu větším než 300 Kč týdně. Nemohl tedy platně uzavřít smlouvu týkající se jednorázové zápůjčky ve výši 3 000 Kč. Z toho důvodu soud hodnotil smlouvu jako neplatnou. Nicméně není sporu o tom, že zmíněné finanční prostředky byly žalovanému předány. Proto je namístě postupovat podle zásad bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám. V posuzované věci došlo k poskytnutí finančních prostředků žalovanému fakticky bez právního důvodu a proto je na něm, aby tuto částku vrátil a to včetně zákonného úroku z prodlení, který byl vyžadován od okamžiku, kdy smlouva byla splatná. 6. Ohledně 0,1% smluvního úroku z prodlení vzal žalobce žalobu ještě před zahájením jednání ve věci samé zpět. Soud proto řízení v této části postupem podle § 96 odst. 1 o.s.ř. zastavil, stanovisko žalovaného nebylo pro rozhodnutí o zastavení řízení podstatné. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nenáleží. Žalobkyně byla úspěšná se svým nárokem ohledně částky 3 000 Kč a úroku z prodlení. Naproti tomu procesně nedůvodně byla požadována částka představující 0,1% úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od [datum] do dne rozhodování. Tento úrok po dopočtení představuje částku 5 931 Kč a jedná se o částku vyšší, než ve které byl žalobce úspěšný. Z toho důvodu proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhrada nákladů nenáleží, neboť žalovanému žádné náklady nevznikly.