9 C 205/2021 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru, který žalovanému poskytl právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) na základě smlouvy o úvěru reg. [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný dle uvedené smlouvy čerpal finanční prostředky, avšak v důsledku jeho prodlení se splácením úvěru právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby představovala pohledávka žalobkyně celkem částku 31 333,50 Kč, sestávající z jistiny úvěru po splatnosti ve výši 29 733,50 Kč, poplatků ve výši 1 600 Kč a dále příslušenství, které je tvořeno řádným úvěrovým úrokem ke dni podání předžalobní výzvy ve výši 68 804,89 Kč a zákonným úrokem z prodlení ke dni podání předžalobní výzvy ve výši 37 599,87 Kč. Žalovaný byl písemně vyzván k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne [datum], dosud však ničeho neuhradil. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek, historického výpisu, a výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný čerpal dne [datum] v celé výši. Žalovaný se zavázal dle úvěrové smlouvy vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 14,90 % p.a. v pravidelných 71 měsíčních anuitních splátkách ve výši 639 Kč. Počínaje dnem [datum] byl žalovaný povinen splácet vyčerpanou jistinu úvěru v uvedených měsíčních splátkách splatných vždy do 20. dne v kalendářním měsíci, tak že vyčerpaná jistina měla být nejpozději do dne [datum] zaplacena. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, když se dostal se splácením úvěru do prodlení a dlužné splátky neuhradil ani přes upomínání právního předchůdce žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně proto výzvou k okamžitému splacení úvěrové pohledávky ze dne [datum] zesplatnil úvěr a poskytl žalovanému k jeho zaplacení lhůtu do [datum]. Ke dni podání žaloby dosud není uhrazena jistina úvěru ve výši 29 733,50 Kč, poplatky ve výši 1 600 Kč, úroky z úvěru ve výši 68 804,89 Kč a úrok z prodlení ve výši 37 599,87 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu s tím, že pro případ nezaplacení budou pohledávky žalobkyně vymáhány soudní cestou. 4. Soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při právní kvalifikaci vycházel zejména z ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen „obch. zák.“), kdy se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle ust. § 503 obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Podle ust. § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ust. § 544 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen v písemné a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se obchodním zákoníkem řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. 5. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z úvěru a úroku z prodlení uplatněného ve výši dle vl. nař. [číslo] Sb. Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšná žalobkyně má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 1 500 Kč (1 úkon právní služby 500 Kč - § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 254 Kč, celkem 3 432 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.