9 C 210/2021 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhá vyslovení povinnosti žalovaném zaplatit částku celkem ve výši 3 861 Kč na jistině s úrokem, úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] částky 10 000 Kč. Půjčenou částku převzal žalovaný osobně v hotovosti při podpisu smlouvy, a to dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla žalobkyni postoupena i žalovaná pohledávka. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 3 861 Kč, tj. jistinu 3 390,84 Kč a poplatek 470,16 Kč. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny a poplatků včetně úroků a zákonných úroků z prodlení. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas, žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k věci nevyjádřil, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání. Na základě předložených listinných dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dne [datum]. V tento den převzal žalovaný půjčenou částku ve výši 10 000 Kč. Zápůjčku včetně poplatku ve výši 8 561 Kč, tj. celkem ve výši 18 561 Kč měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, poslední splátka byla stanovena na den [datum] ve výši 271 Kč. Žalovaný však nehradil splátky včas a řádně, když nedodržel předepsaný splátkový kalendář. Neuhrazená část závazku byla proto zesplatněna dne [datum], a to marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky. Po zesplatnění uhradil žalovaný částku 5 000 Kč, která byla započtena na částečnou úhradu jistiny a poplatku. Na základě smlouvy o postoupení ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ve výši 4 861 Kč žalobkyni. Následně žalovaný uhradil částku 1 000 Kč, která byla započtena na částečnou úhradu poplatku. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky ve výši 3 861 Kč s tím, že pro případ nezaplacení bude dluh vymáhán soudní cestou. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník„) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 a 2 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ust. § 2393 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné ujednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalovaných částek, tak i co do smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení uplatněných dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle vl. nařízení 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 861 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.