9 C 217/2021 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru, který žalované poskytl právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na základě Rámcové smlouvy o poskytován bankovních a platebních služeb ze dne [datum] a smlouvy o kontokorentu ze dne [datum]. Žalovaný dle uvedené smlouvy čerpal finanční prostředky, avšak v důsledku jeho prodlení se splácením úvěru právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k okamžitému zaplacení dlužné částky. Náasledně byla pohledávka postoupena na žalobkyní a žalovaná byla písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne [datum], dosud však ničeho neuhradil. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne [datum], návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“) včetně akceptace, výpisy z účtu, Všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen„ všeobecnými podmínkami“), Sazebníkem (dále jen„ sazebník“), produktovými podmínkami, výzvou k úhradě ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr formou kontokorentu do sjednaného limitu ve výši 5 000 Kč na běžném účtu č. [bankovní účet] a závazek žalovaného zaplatit tento úvěr, a to tak, že za období předchozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu, přičemž splátky měly být hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí (kreditní) transakce na běžném účtu. Žalovaný se zavázal nepřekročit výši poskytnutého úvěrového limitu. Při splnění těchto podmínek, byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr opětovně až do limitu sjednané výše, a to i opakovaně. Výše úroku byla sjednána v sazbě 19,90 %. Dle smlouvy, je banka oprávněna prohlásit úvěr a další své pohledávky ze smluv za okamžitě splatné a zrušit poskytování kontokorentu, v případě že nejsou plněny sjednané podmínky splácení. Z výpisu z účtu a výzvy k úhradě dluhu před odstoupením od smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný úvěr čerpal, ovšem svoje závazky neplnil řádně a včas, když došlo k přečerpání celkového limitu kontokorentu nad úvěrový rámec. Dlužná částka ke dni podání návrhu včetně požadovaného příslušenství činí neuhrazenou jistinu ve výši 2 328,73 Kč a smluvní pokutu ve výši 782,45 Kč, která byla ujednána v čl. 6 písm. (b) smlouvy a činila 0,1 % denně z dlužní částky. Původní věřitel [právnická osoba] pak postoupil pohledávku za žalovaným smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni, jak vyplývá z uvedené postupní smlouvy a jejích příloh. O postoupeních pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 4. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1802 a násl. téhož zákona pak byl posouzen nárok na úroky. Podle ust. § 1977 občanského zákoníku, poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení ust. § 1751 téhož zákona, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. 5. Pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., proto soud dospěl k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované jistiny spolu se smluvní pokutou, tak i co do úroku z úvěru a také úroku z prodlení uplatněného ve výši dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle vl. nař. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 111 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.