9 C 223/2021 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit shora uvedenou částku s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě mu byla poskytnuta částka ve výši 4 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit dne [datum]. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Pohledávka za žalovaným pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný ovšem nereagoval ani na zaslanou předžalobní upomínku. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] uzavřena smlouva o úvěru. Úvěr ve výši 4 000 Kč žalobkyně dne [datum] převedla bezhotovostně na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr byl splatný dne [datum]. Žalovaný se zavázal do sjednaného data vrátit poskytnutou částku 4 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 915 Kč. Žalovaný však sjednanou částku nevrátil řádně a včas. Ze smlouvy o postoupení ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky s tím, že pro případ nezaplacení bude dluh vymáhán soudní cestou. 4. Právně soud věc posoudil nikoliv jako úvěr podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), když nezbytnou součástí smlouvy o úvěru je ujednání o úrocích, ale podle ust. § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 a 2 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ust. § 2393 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle ustanovení ust. § 1751 téhož zákona, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. 5. Po provedeném dokazování učinil soud závěr, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky jistiny spolu s poplatkem, tak i do úroku z prodlení uplatněného podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a přiznal jej ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, od [datum] Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále nákladů za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění dle ust. § 14b) za 3 úkony po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH. V součtu tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč a právě tuto částku uložil soud žalované žalobkyni na nákladech řízení nahradit. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř..