9 C 233/2021-34 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce navrhoval zvýšení výživného pro sebe jako zletilého syna žalované na částku [částka] měsíčně. Uváděl, že doposud pobíral od matky výživné ve výši [částka] měsíčně, to však nepostačuje k úhradě jeho potřeb. V současné době je studentem prvního ročníku [anonymizováno] [obec], obor informační management. [příjmení] [částka] zdaleka nepokrývá ani jeho základní potřeby a proto si musí často půjčovat prostředky od známých. S ohledem na příjem matky navrhoval částku [částka] měsíčně. 2. Žalovaná souhlasila se zvýšením výživného pouze o částku [částka] měsíčně. Argumentovala tím, že její příjem činí [částka], nezbytné výdaje představují v součtu [částka]. Má ještě vyživovací povinnost k devatenáctileté dceři, se kterou bydlí ve společné domácnosti. Ta studuje gymnázium a pobírá od otce výživné ve výši [částka] měsíčně. 3. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že v současné době studuje v řádném denním studiu první ročník vysoké školy v [obec]. Bydlí v [obec], podnájem představuje náklad [částka] měsíčně, dopravní kupon po [obec] [částka] měsíčně, dojíždění do [obec] asi [částka] měsíčně, dále asi 2 500 až [částka] vynaloží na jídlo. Žalobce potvrdil, že v uplynulém školním roce studoval v kombinovaném způsobu studia v [obec], obor ho však nezaujal a rozhodl se pro změnu. Pokoušel se najít si zaměstnání, v tom byl však neúspěšný, protože nemá čistý výpis z [anonymizováno] rejstříku. Potvrdil, že matka mu posílá [částka] měsíčně, otec [částka]. Na zbývající náklady si převážně půjčuje od známých částky, které prozatím nevrací, protože nemá z čeho. Svůj [anonymizováno] stav hodnotil jako dobrý, momentálně nemá žádnou medikaci, podle ošetřující lékařky k tomu není důvod. Sociální dávky nepobírá. Vyslovil přesvědčení, že proti poměrům své sestry je diskriminován. Odkázal na snímky ze sociálních sítí, z nichž plyne, že sestra podnikla výlet na [anonymizováno], cestovala co Chorvatska a navštívila koncert v 02 areně. 4. Žalovaná uvedla, že má příjem výlučně z pracovního poměru; ten je však nižší, než jak vyplývá ze zprávy zaměstnavatele. Zvýšení průměru bylo způsobeno jednak tím, že jí v měsících září a říjnu byly nařízeny přesčasové hodiny, které jindy nemá, jednat získala bonus za to, že nebyla po sledované období [anonymizováno]. Ze svého příjmu pravidelně platí [částka] měsíčně náklady na byt, [částka] měsíčně SIPO, [částka] penzijní připojištění, [částka] na dopravu a [částka] měsíčně za telefon. Vedle toho posílá žalobci částku [částka] měsíčně. Žije ve společné domácnosti s dcerou, která pobírá od otce částku [částka] měsíčně, ta jí však z důvodu insolvence na straně otce byla v poslední době placena nepravidelně. Na některých výdajích dcery se podílí její přítel, dovolenou u moře pro všechny například hradil v plném rozsahu. Dcera studie čtvrtý ročník gymnázia, po maturitě chce studovat na vysoké škole. 5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 11 C 34/2019 vyplývá, že naposledy bylo o výživném pro žalobce rozhodováno dne [datum]. Žalobce byl studentem třetího ročníku vyšší odborné školy. Bydlel na internátě, jeho jediným příjmem bylo výživné od rodičů. Za bydlení platil částku [částka], za obědy 600 až [částka] měsíčně, sám si zajišťoval snídaně a večeře. K pravidelným nákladům patřily léky v hodnotě [částka], hostování internetových služeb [částka] měsíčně. Příjem žalované činil při předchozím rozhodování [částka] čistého, její výdaje tehdy a nyní jsou prakticky srovnatelné. 6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze podle § 911 o.z. přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit, tedy mimo jiné v situaci, kdy se účelně připravuje na své budoucí povolání. Podle § 915 odst. 1 o.z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 7. Pokud jde o opodstatněné potřeby žalobce, je třeba nejprve uvažovat s náklady spojenými s bydlením, stravou, ošacením a dopravou. Vedle toho lze zohlednit případné další náklady, pokud by měly význam pro další rozvoj vyživované osoby a pokud jejich úhradu umožňují poměry povinné osoby. Žalobce má náklady spojené s bydlením v podnájmu v [obec] v částce [částka] měsíčně, náklady spojené s dopravou po [obec] v částce [částka] měsíčně a dopravu do [obec] v částce zhruba [částka] měsíčně. Není důvod pochybovat o tom, že takové částky skutečně vynakládá a že jde o náklady v obecné rovině opodstatněné. Vzhledem k tomu, že možnosti matky, a pravděpodobně i otce, jsou významně omezené, je však na místě úvaha, zda by tyto náklady nemohly být alespoň částečně poníženy. Žalobce bydlí v podnájmu v [obec], ze studijních důvodů však dojíždí do krajského města, kde by náklady na ubytování byly s velkou pravděpodobností nižší než v [obec]. Současně by odpadly náklady spojené s dopravou do školy. Jeho pravidelné výdaje by tedy mohly být nižší. V obecné rovině je však třeba konstatovat, že výživné ve výši [částka] měsíčně pro studenta vysoké školy není nikterak neobvyklé a nejedná se o nepřiměřený požadavek. Celou situaci je však třeba hodnotit s přihlédnutím ke všem ze všech v řízení zjištěným skutečnostem. 8. Podle § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné vedle potřeb oprávněného a jeho majetkových poměrů i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Soud měl k dispozici zprávu o příjmu matky a informace o jejích pravidelných výdajích. Vyšel z toho, že její průměrný čistý měsíční příjem za měsíce květen až říjen 2021 představují částku [částka]. Současně vzal v úvahu její obranu v tom směru, že za měsíce září a říjen odpracovala větší množství přesčasových hodin, což její příjem jednorázově zvýšilo, stejně jako benefit plus (odměna za skutečnost, že po posuzovanou dobu nebyla v pracovní neschopnosti), obvyklý příjem matky se tak více blíží částce kolem [částka] měsíčně. Výdaje jsou představovány úhradou za bydlení ve výši [částka], na poplatky SIPO [částka], náklady na dopravu autobusem [částka] a na telefon [částka]. Příspěvek na penzijní připojištění soud nezohlednil, neboť není nezbytnou výlohou; pravidelné výdaje žalované tak představovaly [částka]. [příjmení], která zbývá k rozdělení pro žalovanou, nezletilou dceru a žalobce činí celkem kolem [částka] měsíčně. Výživné v částce [částka] měsíčně, kterou žalobce požaduje, tak představuje více než třetinu prostředků, které má matka po úhradě nezbytných výdajů k dispozici. 9. Při rozhodování o konkrétní výši výživného vzal soud vedle potřeb žalobce a možností žalované v úvahu rovněž vztah žalobce k matce a jeho postoj k řešení celé situace. Žalobce v předchozím akademickém roce studoval v [obec] v distanční formě výuky. Výživné od matky pobíral, žádný vlastní příjem neměl, v zaměstnání mu dle jeho vyjádření překážel záznam v [anonymizováno] rejstříku. Ten dával za vinu matce, zcela odhlížel od skutečnosti, že to byl on, kdo se dopustil jednání, které k jeho odsouzení vedlo. Vůbec nezvažoval možnost výdělku v manuálních oborech, kde by záznam v trestním rejstříku problémem zřejmě nebyl. Ve své výpovědi uvedl, že se s matkou tři roky nesetkal, v písemném podání ji označil za„ hyenu schopnou říci cokoli“. Vzhledem k trvale problematickým vztahům účastníků, které vedly až k [anonymizováno] odsouzení žalobce, považoval soud za správné zvážit, do jaké míry je zvýšení vyživovací povinnost matky souladné s korektivem dobrých mravů. Pokud žalobce požaduje zvýšení výživného, aniž má snahu svoje výdaje v rozumné míře minimalizovat, případně si vedle studia přivydělat, musí mít tato skutečnost rovněž odraz v rozhodnutí soudu. 10. V obecné rovině je třeba uvažovat tak, že náklady na výživné pro obě děti se mohou pohybovat v částce přibližně kolem čtvrtiny příjmu matky. Výživné pro sestru žalobce je přitom pochopitelně nižší, neboť ta uspokojuje svou bytovou potřebu společně s matkou. Vzhledem k příjmu matky a počtu jejích vyživovacích povinností se částka, kterou by soud mohl na výživném pro zletilé dítě přiznat, pohybuje v rozmezí 2 500 – [částka] měsíčně. Ze všech shora uvedených hledisek však bylo na místě zvýšení při dolní hranici rozpětí, soud považoval za maximálně možné zvýšení o částku [částka], tedy na částku [částka] měsíčně. Takové výživné reflektuje příjem matky a zvýšené potřeby žalobce. Současně zohledňuje jeho postoj k rodinné situaci, kdy na straně jedné nemá zájem se s matkou stýkat a vyjadřuje se k ní hanlivě, na druhé straně předpokládá, že ho rodiče budou po dobu vysokoškolských studií podporovat a nevyvíjí žádnou snahu o to, aby své potřeby alespoň částečně zajišťoval sám. 11. Žalovaný nastoupil na vysokou školu počínaje měsícem září 2021, proto byl opodstatněný jeho požadavek na zvýšení počínaje tímto měsícem. Vzhledem k tomu, že výživné bylo placeno v částce [částka] měsíčně, uložil soud žalované povinnost platit dlužné výživné spolu s dlužnou částkou rozloženou do splátek po [částka] měsíčně. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §