9 C 266/2020-11 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uložit shora uvedenou částku s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba] Bank p.l.c.) a žalovanou, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované revolvingový úvěr v konečné výši 4 259 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná však žalovanou částku neuhradila řádně a včas. Pohledávka pak byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni dne [datum]. Žalovaná nereagovala ani na zaslanou předžalobní upomínku. 2. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] prostřednictvím internetových stránek www.ferratum.cz uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku v konečné výši 4 259 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku hradit způsobem, který vyplývá z obchodních podmínek [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. a ze standartních informací o spotřebitelském úvěru. Úvěr měl být uhrazen do dne [datum], k jeho zaplacení však nedošlo. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem dne [datum]. V ní byla současně seznámena s postoupením pohledávky žalobci. Pohledávku dosud nezaplatila. 4. Po právní stránce byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zaváže poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o.z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li si strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. postoupením nabývá postupník také příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Protože žalovaná žalobkyni ani žádnému jejímu právnímu předchůdci dosud nevrátila splatnou částku úvěru, porušila svou zákonnou i smluvní povinnost a soud jí uložil zaplacení jejího dluhu vůči žalobkyni jako postupníkovi tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ustanovení § 1970 o.z. v souladu s nařízením vlády č.351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. 1. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (1 úkon právní služby 200 Kč - § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, to je celkem 1 489Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Odůvodnění rozsudku je vyhotovení ve zkrácené formě, neboť proti němu není přípustné odvolání (§ 157 odst. 4 o.s.ř.).