9 C 6/2021 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit shora uvedenou částku s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], poté [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný dle uvedené smlouvy čerpal finanční prostředky, avšak tento nesplácel řádně a včas a v důsledku jeho prodlení se splácením úvěru právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, když žalovaný nadále na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 5 000 Kč, Ten byl vyplacen v hotovosti v den podpisu smlouvy. Účastníci si sjednali, že žalovaný bude splácet úvěr včetně nákladů ve výši 3 600 Kč, tj. celkem ve výši 8 600 Kč, v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 650 Kč, poslední splátka byl stanovena na den [datum] Součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, kde se stanoví (č. IV odst. 2), že pokud dlužník nebude plnit řádně a včas úvěr podle čl. II. této smlouvy, je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky, s jejíž úhradou je v prodlení za každý započatý den prodlení. Smluvní pokuta byla kapitalizována částkou 1 313,25 Kč, přičemž žalobkyně tuto požaduje ve výši 0,1 % za období od [datum] do [datum] s ohledem na limitaci danou ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z předpisu splátek k uvedené smlouvě je zřejmé, že žalovanému byly předepsány platby ve výši 650 Kč měsíčně, žalovaný však nehradil předepsané splátky řádně a včas a doslal se do prodlení. Žalovaná pohledávka ve výši 2 163,25 Kč sestává z částky 850 Kč představující dlužnou jistinu úvěru a částky 1313,25 Kč představující smluvní pokutu. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum], která byla žalovanému zaslána do vlastních rukou, plyne, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z jejího tvrzení, které nebylo žádným způsobem zpochybněno, je zřejmé, že se tak stalo marně. Smlouvou ze dne [datum] došlo k platnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 4. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1802 a násl. téhož zákona pak byl posouzen nárok na úroky. Podle ust. § 1977 občanského zákoníku, poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení ust. § 1751 téhož zákona, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. 5. Po provedeném dokazování učinil soud závěr, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení v žalobě, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni částku ve výši 2 163,25 Kč včetně úroku z prodlení, který byl požadován dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 163,25 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.